čtvrtek 31. ledna 2019

Proces sebeuzdravení

Když jsem se oklepala ze všech svých loňských úzkostí, vzletů a padů, a náporu zkušeností, najela jsem tu konečně na sebeuzdravující mód, který tolik potřebujeme. Každý z nás. Vypnout. Zastavit se a prostě jen tak být. Neznamená to, že člověk nic nedělá, ale z té dálky se mě nedotýká vůbec nic, co se děje v Čechách, můžu se plně soustředit na to, co dělám, můžu přemýšlet, aniž bych za deset minut musela rychle vyrazit na tramvaj nebo běžet něco vyzvednout, můžu plánovat a nebýt rušena pracovními e-maily. Nevím, čím jsem si to zasloužila, ale je to tak.

Těm, kdo do svojí práce vkládají naprosto všechno, bych přála ten luxus to na dva tři měsíce zabalit a jen tak žít. Samozřejmě, že tady ve Španělsku pracuju a pracuju denně, ale ze všeho, co dělám, je to především o malování a to je to nej. Alespoň pro mne.
Nehledě na to, že to má pozitivní vliv i na náš manželský život, nedivím se, že páry v neustálém zápřahu mají problémy, vždyť se to nedá zvládnout v tom tempu, který je teď nastavený jako standard. My se teda i v Čechách snažíme, jsme k sobě maximálně ohleduplní a ačkoliv spolu doma pracujeme už deset let (letos v červnu to bude deset let), tak to zvládáme velmi dobře. Ale tohle je něco jinýho, tady si fakt povídáme a klidně i dlouho, protože je na to čas, děláme plány, třídíme myšlenky. A i tak nějak obecně je to živočišně blahodárné, víte co tím myslim...


Kdo z vás čeká, kdy se konečně vyloupne z By Myyny něco jiného (viz článek o chystaném rebrandingu), tak musím(e) být trpělivá/í, je to proces poměrně dlouhý a řekla bych, že oficiální změny přijdou někdy počátkem května. Do té doby, stále By Myyna, a stále s radostí.

Ale Myyna nezmizí, mám pro ní plán, jen to ještě musím promyslet.


 Včera jsme se byli podívat v botanické zahradě, byl krásný teplý den, sedli jsme si na lavičku a přišla za námi kočka. Nejdřív si očichala Martina, ale pak mu přelezla za zády ke mně, stočila se mi na klíně do klubíčka a usnula.




9 komentářů:

  1. Markéto, myslím, že to máte výborně nastavený. Vybalancovaný. Letos si něco podobného, i když kratšího, chci také dopřát, nejdřív 14 dní sama, pak 14 dní s rodinou. U Baltu. Věřím, že to vyjde, i když to není úplně snadný (skrz děti), ale dá se to zařídit a já se tím i učím víc si říkat o pomoc druhých. Ať si zvykají. Zuzka už nemusí zvládat všechno sama, ha! :-D Posílám pozdrav do Španěl a moc vám fandím, je to pěkný, jak spolu žijete.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, moc Ti přeju, ať Balt vyjde! 14 dní sama bych si vlastně taky moc ráda dala, plánuju to letos na podzim, chtěla bych na jógu do Indie nebo na Srí Lanku.
      Být sama je hodně ozdravné. :) (Pro někoho možná spíš otravné.)

      Vymazat
    2. Ano, někoho samota zesiluje, někoho zešiluje. :-)

      Vymazat
  2. Krásné. Naprosto rozumím té potřebě vypnout. Teď právě jsem ve stavu, kdy bych přesně potřebovala vypadnout, aspoň na pár dní, ze zajetých kolejí, kdy šílím a nemám na nic (hlavně na webe) čas a mám všeho plné zuby. A i když v létě mám prostor na pár týdnů vypnout, závidím vám možnost vypnout s manželem. Oba vypadnout a "nic nedělat" a mít čas na sebe. Musí to být skvělé. Užívejte si to :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barboro, zajeté koleje dokážou být pěkně nesnesitelné, naprosto rozumím. Někdy je to příjemná rutina, ale pak najednou "lup!", člověku něco přeskočí v hlavě a už to dál nesnese... to znám. Tak držím palce a přeju nějakou příležitost k vypnutí. :)

      Vymazat
  3. Mám vás oba moc ráda a je krásný číst, cos napsala. Tak hodně pohody, lásky, povídání, klidu, užívání... ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Užívejte! Je hezký, že si to umíte zařídit. ♥

    OdpovědětVymazat
  5. Já po loňském roce musela udělat pár změn, zkrátila úvazek, abych nabrala síly, utřídila si myšlenky než bude ten správný čas vše rozlousknout. Uvidím, jestli letos přijde změna nebo přijde plán B. Markéto, užívej/te a žij/te (oba) :) Moc zdravím :)

    OdpovědětVymazat

Díky za všechny komentáře!