čtvrtek 3. ledna 2019

Hola, chicos!

Valencie...

Valencie se za posledni dva roky změnila jen trošičku. V Russafě, jediné jakobyhipstr čtvrti ve Valencii, kde najdete útulná bistra a pár malých dílen místních tvůrců, přibyly kavárny, kde vám udělají flat white. Chai latté ale ještě neumí. (Však u nás to taky trvalo.) Poctivě jsem zatím vyzkoušela tři místa a výsledek byl zlý, kávu prý mají dobrou, říká Martin.

Předplatili jsme si kartu na městská kola, Valencie je placatá a na kolo ideální. Oproti situaci před dvěma lety se tu jezdí na kole víc, jsou tu po celém městě cyklostezky, styl ježdění je ale pure Spanish. Není výjimkou, že se uprostřed cyklostezky někdo zastaví, aby si poklábosil, že cyklisti jezděj na červenou (absolutně žádný trable s tím, že by se měli chovat jako auta) a že před přechodem se běžně lidi srocují na cyklostezce a čekají tam v chumlu na zelenou. To je pak cyklisti objíždí po chodníku. Napadlo mne, že by z toho Dány nebo Holanďany kleplo, jestli jste někdo někdy vstoupil v Holandsku na cyklostezku a vteřinu tam zůstal stát, tak víte, o čem píšu. Podruhý to neuděláte.



Sluníčko svítí denně, zatím tu bylo zataženo jen jeden jediný den, teploty ale nejsou nijak závratné. Od jedné do čtyř se dá být na sluníčku klidně v tričku, ale stín je nekompromisně chladný, je tu prostě zima, teploty kolem patnácti stupňů, v noci i pod deset. V bytě je to znát a topení klimatizací víří po podlaze stále nové a nové chuchvalce prachu, shodou okolností jsem zjistila, že angličtina pro to má roztomilý výraz "dust bunnies".

V mezičase mezi luxováním králíčků, ježděním na kole a vařením dělám hlavně dvě věci. Plánuju naší březnovou cestu po Státech a cvičím. Zkouším se naučit pozici vrány, to jsem dostala za úkol od svojí trenérky a taky se potřebuju dát trochu do formy po prosinci, kdy jsem necvičila kvůli práci skoro vůbec. Navíc, když necvičím, začnou mě velmi záhy nehezky bolet záda. Maluju minimálně, zatím se k tomu vracím jenom pozvolna, snažím se promyslet co chci. Koncem roku jsem byla konfrontovaná sama se sebou a se svými představami, jak vlastně chci, aby se moje značka vyvíjela dál a zjistila jsem, že nemám tak jednoznačný názor, jak jsem si myslela. Je to obrovský zápřah a ještě navíc naprosto šílená finanční zátěž. Chvíli jsem byla skoro 100% přesvědčená, že takhle to nejde a že skončím, protože to nemá východisko. Bylo mi to líto, strašně je to obrečela, ale nedokázala jsem si představit další stejný rok, jako byl ten uplynulý.
Zkrátím to. Nakonec jsem tomu dala šanci, ale bude to jinak. Obrysy jsou zatím mlhavé, všechno je potřeba dát na papír, udělat si rozpočty, byznysplán, mít jasnou představu. Začalo to být hrozně seriózní, už to není legrace, musím se s tím nějak poprat.



Valencie je přátelské město. Dostatečně velké a pestré, aby vás neomrzelo za týden, ale na druhou stranu to není hektické velkoměsto. Jsme ve stejné oblasti Poblados Marítimos (a dokonce ve stejném bytě) jako před dvěma lety, v bývalé rybářské části, která je od centra vzdálená 4 kilometry a součástí Valencie je od roku 1897. Ta kola se tedy nesmírně hodí.

Museli jsme zase zapomenout na dobré vychování a přestat například třídit odpad tak, jak jsme zvyklí, protože to se tady nedělá. Z plastu se třídí jenom petky (nevedeme), z papíru jen kartony a krabičky. Naopak kontajnery na třídění skla jsou pochopitelně všude a většinou neustále plné flašek od vína. Dobrého vína. Salud!






Jak už jsem poslala všemi dostupnými kanály, pyšně nosím čerstvě dovyšité tričko. Merch pardubické (teď už pražské) kapely Phatlip, kterou jsem objevila loni na festivalu ve Vroutku jsem dotvořila guerilla výšivkou s lístečky.

8 komentářů:

  1. Krása, nádhera <3 My se tam snad letos taky podíváme, každý rok mě navnadíš, letos už asi neodolám ;) Loňský rok byl asi rokem bilancování pro všechny, ve mě se to už nějakou dobu pere, co dál se sebou (s prací). Užívej si pohody, těším se na další zprávy z tepla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeee, to jsem ráda, že píšeš! Už jsem myslela, že to vůbec nikoho nezajímá. :/
      Španělsko doporučuju a pokud byste jeli do Valencie, můžu dát nějaké tipy, kdybys chtěla.
      Loňský byl zvláštní, byla to dobrá škola. Držím palce, ať je i u Tebe vše brzo v pohodě! :*

      Vymazat
  2. Milá Myyno, až budeš mít cestu do Olomouce, stav se na chai latte (nebo cokoliv jiného) v Kafe jak lusk. Dnes jsem to prubla a vzpomněla si na tebe. Dělají to fakt dobře.
    Užívejte slunce, plánování cesty po USA (hned bych jela zase) a nasávej inspiraci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zito, dobré vědět! Jste na tom v Olomouci líp, než ve Valencii! :)))
      Díky a mávám!

      Vymazat
  3. Čím víc fotek z Valencie, tím líp! :)
    A prachoví králíčci jsou super, konečně vím, jak ty mršky nazvat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výbornej výraz! Dokonce se tak i množej! :)))

      Vymazat
    2. Moje máma těm prachantům říká kocůři. Tož tak. Všechny hospodyně je milují a milovanému tisíce jmen.... Přeju plnohodnotný odpočinek z Olomouce a asi zajdu na to kafe a budu myslet na Valencii. Mějte se fajn. Helena

      Vymazat
    3. Dejte si něco chutného i za mne! Není nad české dobroty. ;)

      Vymazat

Díky za všechny komentáře!