středa 27. června 2018

Na kole

Teda ona nejede na kole, ale vede si ho a čichá ke květině, zatímco ji v košíku osychá bageta. Ale to už je úděl nás, kteří máme hlavu v oblacích. Mně zas občas ujede tramvaj na cvičení, protože mám po cestě příliš mnoho rozkvetlých zahrad... Inu, o čem že je řeč? O nových sešitech.

Přece.

To vám takhle napíšou z tiskárny, že počet listů v sešitech, které jste si navymýšleli je moc vysoký a že ten sešit teď vypadá jak buchta (to mi fakt napsali) a hele, koukej na fotku, tady jsme ti to vyfotili a ono vážně, opravdu to vypadá jako buchta. Tak co teď, můžeme tam těch listů dát míň, ale to pak nějaký zbydou navíc, už máme všechny vnitřky vytištěný, co budeme dělat? Tak já chvíli přemýšlím a protože jsem Střelec, tak se rozhoduju rychle, strašně rychle, až to lidi kolem mě občas děsí, ale já to tak mám.

Prostě.

Tak píšu, no jasně, udělejte ať už to není buchta a zbylé papíry využiju na něco jinýho. A o pár týdnů později dělám návrh na titulní stranu nového časopisu, ale nějak se nesejdem s redakcí v představách a ta titulka padne a tak mám jeden plonkový akvarel, co s ním, tak hele šup, udělám z něj obálku k těm zbylým papírům.

A je to.

Takhle přesně vznikly nové sešity, které jsem pojmenovala Cestou z nákupu a které jsou komplet z recyklovaného papíru. Jsou tenčí než sešity, co byly původně buchty, to jsou ty prošívané nití, a tenhle sešit je ještě místo nitě v klasické sponkové vazbě. Chtěla jsem mít levnější variantu sešitu, což se zadařilo, protože sponková vazba je fakt mnohem levnější, než ta niťová, protože tu niťovou musí vzít nějaký člověk do ruky a pěkně sešit po sešitu prošít na šicím stroji. Proto mají ty sešity tak vysokou hodnotu. A proto mají sponkové sešity tak nízkou hodnotu.

Když už jsme u toho rychlého rozhodování, musím říct, že já se nejen rychle rozhoduju, ale taky poměrně často pálim názory, které mají kadenci kulometu, takže to vypadá, že jsem hned strašlivě se vším hotová, ale to není vůbec pravda. Já akorát ten proces, kdy nad něčím přemýšlím, neventiluju nahlas. Nějak si to v kebuli srovnám a pak za tím už stojím a jak jsem zvyklá reagovat hned, protože Střelec, protože prostě sakra Střelec, tak pak vytvářím obraz někoho, kdo má ve všem až nepříjemně jasno.

No tak to teda nemám.

Jenom jakoby víc mlčim. A pak najednou něco řeknu a sekne to jak břitva. To není uplně ideální, pokud chcete s lidma dobře vycházet. Učím se být jemná a tichá a rozvážná a moudrá a nekonečně laskavá.

Akorát mi to většinou nejde.

A sešit najdete tu (KLIK).







9 komentářů:

  1. Uááá, ten je úplně překrásný! Fakt nádhera, vem mi jeden na oběd, možno-li, zaplatím keší :) Al.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to pecka a jsem vděčná za to, že je notes na světě! A moc mě baví, styl, jakým jsi napsala tento příspěvek! <3

    OdpovědětVymazat
  3. Nééé, tužky nééé, a kdyžtak s gumou ve druhé polovině. Takový ty na sudoku! A měkký, prosím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebojte, to nejsou moje tužky. Ty mám jenom na focení. :)))

      Vymazat
  4. Krááásnéé (jako vždy) ! Umíte !!! Šá

    OdpovědětVymazat
  5. Takže je to normální, uf, ulevilo se mi ;) Jako bych viděla svého muže - střelce :D Sešity krásné, ty prostě umíš <3

    OdpovědětVymazat

Díky za všechny komentáře!