sobota 17. února 2018

Viděla jsem... vol. LXXXIII - Anna Karenina

Můj druhý pokus shlédnout snímek Anna Karenina z roku 2012 dopadl tentokrát úspěšně. Ba co víc, velmi se mi líbil. Asi jsem dozrála.
Kdo jste četl knihu, budete možná zklamaní, Anna v obsáhlém románu trpí mnohem déle, Vronskij ji trápí opravdu vydatně a všechno je komplikovanější, ale hoďte to za hlavu a užijte si netradiční zpracování filmu, kde je znát výrazný divadelní rukopis Toma Stopparda (jeden z mých hodně oblíbených filmů Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi je právě od něj).

Šuplíček "drama", oddíl "art", kolonka "tragická láska".

Věřte tomu nebo ne, klasická ruská literatura je moje doména, přečetla jsem snad všechno, co je jen trochu slavné (pravda, ještě mi chybí do čtenářského deníku Vojna a mír), ale nejspíš ani nejzarytějším odpůrcům románů, kde se i padající list popisuje minimálně s rozsahem dvou stran, nemusím vyprávět, oč v příběhu velké tragické lásky běží.

Zmíním spíš to, že snímek je moc krásně udělaný, ale asi ho nedá každý. Odehrává se téměř výhradně na velké divadelní scéně, herci přehrávají jako v divadle a kostýmy jsou naprosto úžasné.
Navíc, na krásnou Alicii Vicander v roli Kitty je radost pohledět. Velmi doporučuji tenhle film, kde si zahrála hlavní roli. (Spojler: s kapesníčkem po ruce to budete mít jednodušší.)

Suma sumárum, za mě palec nahoru!

Zdroj www.csfd.cz

Zdroj www.csfd.cz




2 komentáře:

  1. Ten už jsem taky viděla a zrovna dneska přemýšlím, co si večer pustím. Myslím, že volba je jasná. Mimochodem pár tvých filmových doporučení jsem absolvovala a musím říct, že dobrý!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, ahoj, tak to jsem fakt ráda, že filmově souzníme ;).

      Vymazat