středa 10. ledna 2018

Deštný prales Sinharaja

Kousek deštného pralesa Sinharaja, jeho okraj, nejnižší patro. Bohužel se to nedá srovnávat s výletem do deštného pralesa v Kostarice, kde nás prováděli po vrcholku, v korunách stromů po natažených lávkách. Deštné pralesy mají tři úrovně, při čemž v té nejvyšší je prakticky neustále jemný déšť, nedá se fotit, protože se vám mlží čočka, a je tam nejvíc zvláštních druhů stromů a rostlin, a celá atmosféra je velmi neobvyklá. Ale i tak to byla v Sinharaja příjemná procházka, dva kilometry k vodopádu a zpět. Sem tam nějaký živočich, velcí nejedovatí pavouci, velmi krásní a barevní, veliké stonožky, opice v korunách, zmije, ještěrka, ohromní šneci a spící nosaté múry (ty byly nejvíc).

Sinharaja je asi dvě hodiny cesty od Unawatuna. V serpentinách po cestě na srílanskou vysočinu. To potěšilo zejména Martina, kterýmu je v autě blbě. Promiň, lásko...

Ráno mlha a tajemno, odpoledne už do toho pralo slunce a bylo zase jak v prádelně. Obzvlášť mě baví ta ranní paleta barev. Chybí už jenom dinosauři.












P. S. E-shop www.bymyyna.cz už je zase otevřený. Nejbližšího expedice vašeho českého ilustrovaného papírnictví může být už tento pátek. Zdraví papírnice Myynice!

2 komentáře:

  1. Nosaté múry jsou svítilky. V Malajsii jsme potkali jednu s červenou bambulkou na nose :)
    Fotky krásné, hned bych se šla projít...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S bambulkou! Ty bych chtěla vidět! <3

      Vymazat

Díky za všechny komentáře!