pondělí 21. srpna 2017

Zachráněné dveře

Vyrazili jsme si minulý týden na čtyři dny do hor a fotky z našeho ubytování v Perninku vyvolávaly na sociálních sítích obdivné ochání, achání a zkoumání, kde že to jsme. A protože jsem hodná holka, tak jsem se domluvila s majitelkou domečku, že udělám pár fotek a podělím se o dojmy a kontakt tady na blogu.

Mám vždycky radost, když narazím na lidi, kteří mají stejný vztah ke starým a krásným věcem, jako já. Těch lidí moc není. Proto jsme si s Eretovými rychle padli do noty. Jsou to srdcaři, co ve vesničce v Krušných horách zachraňují staré dveře, okna, bývalou továrničku na krajky a už dvacet let se starají lidem o pohodlí.

My jsme si u nich pronajali malý domeček uprostřed vesnice a marně jsme hádali, co to tak kdysi mohlo být za stavbu. Vzhledem k velikosti a umístění jsem já tipovala kapličku (jasný ženský princip) a Martin starou trafo stanici (jasný mužský princip). Byli jsme vedle, jak ta jedle, i s našimi principy. V domečku bývalo od dvacátých let kadeřnictví, Eretovi domeček koupili, přistavěli k němu zimní zahradu, upravili půdu pro spaní a voilá, ubytování jak z Pinterestu je na světě! Šedé dveře nejsou původní, ale opět zachráněné. No považte! A já se do nich zamilovala na první dobrou...







Pozemek je oplocený, s místem na parkování a posezením buď před baráčkem nebo za ním. Lavička za domem voní ještě novotou, ostatně jako tak nějak všechno tam. Paní Ilona to piplá opravdu svědomitě a má můj obdiv. Pokud byste chtěli v domečku strávit dovolenou, kontakt na Eretovi je clintas@volny.cz, stránky pronájmu najdete tu (KLIK). Očekávejte skvěle vybavenou kuchyň, na půdě matrace na spaní, v celém domě čisťoučko a koupelnu jako dlaň. V zimní zahradě se skvěle tráví čas, když do střechy bubnují kapky deště. Pusťte si rádio, udělejte si čaj a jen tak pozorujte cestu před domem a nebo zalesněný kopec nedaleko.

Turistické značky na sloupu způsobují, že se lidé u domečku zastavují, ale nelekejte se, nekoukají vám do jídla, jenom zkoumají trasy...


 Na pivo a limču si zajděte k Matesovi, jinam to snad ani nemá cenu. U Matesa se sejdete s místními, dozvíte se poslední drby, děti si můžou užívat trampolínu nebo výborně vybavené pískoviště. A rozhodně nezapomeňte pohladit Čikina, odvážného a tichého strážce pozemku!
Jídlo doporučujeme v Abertamech, které jsou dva kilometry vzdálené a kde na náměstí vedle radnice najdete bistro s domácí kuchyní a prodejnu místních (!) sýrů a masa na steaky.


Čikin je rozumnej jorkšír, hned jsme si padli do oka.

 Já jsem genius loci využila k nafocení nových magnetků na plánovače a zamilovala se podruhé, tentokrát do starého okna. (Taky zachráněného před spálením.)
Eretovi aktuálně vlastníma rukama rekonstruují výše zmíněnou továrničku na krajky, která je pár metrů za domem. Když budete mít možnost, běžte se tam podívat, je to opravdu zajímavá stavba.



11 komentářů:

  1. Och,ach,jeee...a ta kuchyně za krásnými dveřmi,tu bych potřebovala dostat na náš "rekreační objekt" :))).

    OdpovědětVymazat
  2. No to je krása. Musím si to někam napsat. Tam by se nám líbilo. Mějte se. Monika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen si to zapište, já mám taky zapsáno, že jsme tam nejspíš nebyli naposled. A v zimě to tam bude uplná pohádka!

      Vymazat
  3. Krásne, citlivo dotvárané...ja som zachránila len bočnicu z nákladiaku a využila v tradičnom dome, ako je ich, taký máme aj my. Mám tú istú nerezovú linku z Ikea, majú to kráne, najkrajšie sú tie dvere!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, ty dveře jsou prostě nádherné! :)

      Vymazat
  4. Eretovi jsou asi rodina našeho souseda. Já se picnu, svět je fakt malý :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, že je. Včera jsem se dozvěděla, že do Perninku jezdí švagr a choděj taky na pivo k Matesovi :D.

      Vymazat