pondělí 24. dubna 2017

Domácí kvašení

Znáte to s tím, odepíraného chleba největší krajíc, že jo? Tím mým odepíraným soustem je například cokoliv kyselé. Jsem ekzematik a jíst to nesmím, takže to co? Miluju. Jako dítě jsem s gustem chodila pít do lednice lák od okurek a nebo dokonce i samotný ocet. No fuj.

Jenže je rozdíl mezi kyselým a kysaným. Nejen chuťově, ale i zdravotně. Na plné čáře vyhrává ta druhá možnost, protože zelenina, kysaná přirozeným způsobem bez přidání octu a cukru, je nejen velmi zdravá, ale neškodí ani ekzematické kůži. Hurá!

Ještě tak přemoci lenost.

Protože...

... kdysi jsem si koupila kvašák, ale nikdy jsem ho nepoužila. A to i přesto, že jsem našla geniální, sympatickým suchým humorem prošpikovaný, blog Zuzky Ouhrabkové A dá se to zkvasit? (facebook tady). Co víc jsem si mohla přát, než takový zdroj informací a receptů? Nakonec jsem svojí první kvašenou zeleninu udělala až před pár dny.


Sofistikovaná výtahová samojebka cestou z trhu.



Odsrabila jsem se díky Báře, která nám systematicky vybavuje domácnost stále větším a větším množstvím nezbytných a potřebných nádob, mističek, dóz, talířů, hrnečků a už i květináčů. Až růžový kvašák vzniknuvší na hrnčířském kruhu u ní v dílně mě donutil jít, nakoupit neuvěřitelné množství čerstvé zeleniny, všecičko to očistit, rozkrájet, nacpat to do toho růžovýho milouše a zalít převařenou vodou ochucenou jen solí bez jodu, kořením a koprem.




Donutilo mě to dokonce čekat týden, až bude vše hotovo. Chápete to, jo? Já. Čekat týden.

Domácí kvašení vám moc doporučuji. Je to ultra zdravé, do střev se vám pomocí kvašeného jídla dostanou nejen ty správné bakterie, ale i pořádná dávka vitamínů a minerálů. Správně fermentované potraviny dokonce pozitivně ovlivnují psychiku. Přírodní antidepresivum, to chceme.
Víc informací o fermentování všeho možného, včetně informací odborných, najdete na Zuzčině blogu. Já se teď podle jejího postupu chystám na korejské kimči.

A s koupí Bářinýho kvašáku obdržíte i recept na základní kvašenou zeleninu, jakou jsem dělala i já. Takže se vůbec není čeho bát.






A víte proč mám ten ztlačovací kolík na fotce nahoře mokrý? No, protože jsem ho samozřejmě cpala do kvašáku obráceně a hrozně se divila, že tam není zarážka na tu těsnící kůži. Jak typické.

O výslednou barvu mého snažení se postarala řepa.




12 komentářů:

  1. To chci! Děkuju! mask.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten hrnec... ten talíř... Já až jednou budu mít peníze! Tak je nebudu mít moc dlouho.
    Vypadá to super, ale jak to chutná? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chutná to přesně tak, jak píšu na začátku - kysele ;).

      Vymazat
  3. Kvašená zeleninka, mňam. Už se na ni chystám, umýt kvašák, najít šutr a jde se na to (ale musím uznat, že ten od Báry je prostě ozdoba kuchyně ;))

    OdpovědětVymazat
  4. Tobě to tak sluší! A kvašák teda taky epesní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, to jsi hodná. V tom výtahu vypadám vždycky jako Lady Di, ale ve skutečnosti jsem tomu hodně, hodně daleka :).
      Kvašák je super jakýkoliv, ale ten z Bářiny dílny má pro mě ještě něco extra navíc, když vím, jak vypadají ruce, které ho dělaly.

      Vymazat
  5. Boží, taky chci letos zkusit. A ten mint talíř och krása

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve skutečnosti je ten talíř modrý, nějak mi to mobí zas "poupravil" :).
      Kvašení zdar, vitamíny jsou cool!

      Vymazat
  6. To by, ale holky musely mít kvašáky na skladu.Bohužel je nemají a já jiný nechci!:)
    Valerie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bára určitě zase nějaké vyrobí. Kdo si počká... ;)

      Vymazat