neděle 22. května 2016

Viděla jsem... vol. III - The Man in the High Castle

Dneska přispívám seriálem The Man in the High Castle, český název, bohužel, nevím. Co vím ale jistě je, že tenhle mrazivý příběh s krásnou hrdinkou (pařížská Řekyně Alexa Davalos) se mi moc líbil.

Šuplíček "fikce", oddíl "mrazivé", kolonka "temné".

I přes umístění do zdánlivě negativních koutů mého fiktivního filmového archivu, vás můžu ubezpečit, že v seriálu je skutečně co obdivovat. A nad čím přemýšlet. Zase bych upozornila na kostýmy, zejména hlavní hrdinky. Příběh je zasazený do poválečných šedesátých let, a i když jde o fikci, kostýmy odpovídají době. Julianino vypasované vlněné sáčko, šaty, boty i svetříky mne rozhodně nenechaly chladnou. (A její vlasy! A její dokonalý řecký profil!)

V čem se skrývá mrazivá podstata filmu? Představte si (tady je ta fikce), že druhou světovou válku vyhráli Němci a společně s Japonci si rozdělili svět. Konkrétně severní Amerika je napůl japonská a napůl německá. Při téhle představě mně osobně nejen běhá mráz po zádech, ale rozjíždí se i fantazie a představivost, co by bylo kdyby. Seriál je točený převážně v temných, "bahnitých" barvách, je bez slunce, prostupuje jím atmosféra bezútěšnosti a strachu. Příběh je ale navýsost zajímavý a já jsem nakonec vlastně vůbec nerozluštila, jestli byl sympaťák Joe kladňák nebo záporňák. V době a v situacích, ve kterých se hlavní hrdinové ocitali, se jen těžko dá jednoznačně říct, co je v důsledku pozitivní a co negativní...


Zdroj hiddenremote.com


Zdroj www.slate.com




Žádné komentáře:

Okomentovat