úterý 22. března 2016

Víkendová terapie

Těsně, než jsem začala psát tenhle článek, jsem si přečetla povídání Lenky ze Zahrady na niti, o její prezentaci na ostravské Pecha Kucha Night a říkám si, že vlastně nejsem vůbec žádná hrdinka, že bych měla počítač vypnout a jít se klouzat.

Abych to uvedla do souvislostí, před čtením toho zmíněného článku, jsem měla v úmyslu napsat povídání o mojí statečné účasti na Dyzajn marketu, ale uznávám, že statečná vlastně nejsem, ani co by se na konec nitě vešlo.

Ale tak, i přesto napíšu pár vět k proběhlé akci, už proto, že jsem tam byla po téměř třech letech, poněvadž moje poslední účast na velkém Dyzajn marketu proběhla v září 2013. A ten letenský minidyzajn, na sklonku minulého roku v Nacafe, moc nepočítám, to bylo na jedno odpoledne a byla to zcela komorní, i když hojně navštívená, akce.

Na ten poslední zářijový výstup jsem dlouho nemohla zapomenout a na nějakou dobu mě to absolutně zbrzdilo v jakýchkoliv nápadech něco takového opakovat. Ten den (to býval ještě DM jednodenní) se totiž sešlo několik nepříznivých faktorů a já tenkrát dopadla, jak sedláci u Chlumce. Možná, ještě hůř. Počínaje počasím a přiděleným místem konče, včetně mých naprosto fantasticky úspěšných (prakticky nonstop prodávajících) sousedek, ten den dopadl příšerně, bez výdělku a já už nechtěla mít s venkovní prodejní akcí nic společného.
No, stalo se, že jsem se díky jednomu vypadlému místu dostala na ten podzimní minidyzajn v Nacafe a pak už byl jen krůček k tomu, abych při setkání se zakladatelkou DM, Terezií, domluvila při pracovní schůzce, kterou jsme spolu měly po mém návratu ze Španěl, účast na téhle monstrózní dvoudenní akci. Slovo dalo slovo, jak se říká. A Myyna se odsrabila.




Sobota byla legrace. To říkám na rovinu. Jednak se dalo vydržet počasí (umožnil mi to mega šál a šílená oranžová péřovka), jednak jsem měla moc hezké místo přímo před pódiem (pohádka pro děti o Žabákovi Valentýnovi, jakožto i skvělé hudební duo Tanita Yankova a Michael Lužný byli boží), které mi poskytlo dostatek zábavy v čase, kdy jsem neprodávala. A když jsem prodávala, docela jsem se nasmála. Což je něco, co dokážu v takových chvílích, kdy jsem s kůží na trhu, opravdu ocenit.




Namátkou tu mám pár výkřiků, které mne neurazily, ale naprosto rozveselily, ačkoliv to možná ani nebyl záměr, ale já věřím, že jo. Třeba kluk, jehož přítelkyně si vybírala u mojí sousedky šperky, který se dlouho díval na Indonéské pexeso a pak začal vykřikovat: "To není možný, tohleto! Co to je za zvířata? Kde žijou takový zvířata?! To jsem v životě neviděl!"... "Paježura! Paježura!" a smál se, až se za břicho popadal. Vzpomněla jsem si na legendární scény se zhuleným Jiřím Macháčkem ve filmu Samotáři a smála jsem se spolu s ním. Nebo další muž, který obdivoval všechny obrázky a pak se s patrnou ironií v hlase optal: "A to jste kreslila vy?". Když jsem odpověděla, že ano, měl oči navrh hlavy a ještě k tomu vykulené: "To fakt?!"
No nevím, asi myslel, že si to stahuju z Pinterestu nebo co.
A pak mne taky jedna paní nechtíc rozesmála, když se ptala, jestli ta akvarelová blahopřání (s cedulkou 45 Kč) jsou originál. To jsem se strašně smála.

Vnitřně, samozřejmě.

Taky jsem strašně slavnostně řekla "Dobrý den!" paní Báře Basikový, která se u mne zastavila, a ještě jsem jí chtěla říct, že má supr hlas, který mám ráda, ale nestihla jsem to, oblehly ji nějaké důchodkyně.

A tak, prostě. Bylo to fajn.

No a neděle mě trochu dostala, protože byla víc zima a od Vltavy lehce profukovalo. Lidí chodilo málo a do čaje jsem si dala míň rumu, než den před tím, tak už to taková sranda nebyla, ale výhled na pódium opět nezklamal, jakože formace Olats Otesoc mě uplně zabila, byli naprosto skvělí.


A to už je nejvíc zachumlaná neděle. A moje návštěvy Petrita (Petrita Art) a Mari (Play.Ink). Barča Emamísová za mnou přišla v oba dva dny, ona je milouš, ale zapomněla jsem se s ní vyfotit. Též přijela Anička Annanemone a postála mi u stánku, zatím, co jsem pádila na WC. A vůbec jsem se s ní nevycvakla, i když je velmi krásná, takže to je škoda. Taky děkuju za další moc milé návštěvy a nákupy přátel a známých, jakožto i neznámých. A děkuju i těm, co chtěli přijet, ale nemohli. Jako by se stalo! Jinak, s Petritou bychom nejspíš daly dohromady největší dámský nos v Praze. Si myslim.


A musím říct, že se toho za ty tři roky na DM dost změnilo. Od vzrůstající kvality prodávajících, až po výběr jídel. Myslím, že to je akce, na které se lidi dobře baví. Neříkám, že teď budu na každém trhu, ale už jsem si to všechno asi vnitřně zpracovala natolik, že nemám pocit, že se musím za každou cenu schovávat v onlineové (fuj, co to je za slovo) anonymitě a být nešťastná, když se zrovna k mému místu nehrnou davy. Páč vím svý. Měsíčně se nachodím na poštu s objednávkama fakt dost.

Naštěstí.

13 komentářů:

  1. Markét, paráda ;) Dobře, žes neumrzla. A v tý šále a oranžový bundě ti to náhodou sekne ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Jé ty se znáš s Annanemone? :-D
    Krásnej report!
    Je dobře žes to pokořila, ten pocit po zdolání je k nezaplacení, viď?
    Já jsem teda měla pak pocit, že ten vyvynutý stres byl zbytečnej, že to tomu tělu za to vůbec stojí, ale člověk s tím prostě nic neudělá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničku znám od Jany z látek a miluju jejího pásovce :).
      A přesně, ten stres je na nic, nakonec se stejně nejvíc bojí ti nakupující :D. Člověk to musí hodit ta hlavu...

      Vymazat
  3. Nosu jsem si tedy nevšimla, spíš jsem koukala, jak jste naživo krásná :-). Vnitřně jsem vás zařadila k Kate Blanchet, fakt. Kate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale, no tak... to snad... Kate? Tu já tajně obdivuju... :)
      Tak děkuju, rdím se (představte si totálně červenolící Myynu).

      Vymazat
  4. Držela jsem vám palce a doufala, že nezmrznete, když vám byl slíben "nejteplejší jarní dyzajn market"
    Jen ten způsob účasti měl asi zůstat tajemstvím, když jeden ví, co musí ostatní podstoupit a jak moc předem…
    Irena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, jestli to je až takové tajemství. Někdy někdo vypadne, stejně jako se to stalo na minidyzajnu a na poslední chvíli se bere někdo jiný a ne každý chce mít na DM stoleček XS (50x70 cm), to jsem tam neviděla skoro u nikoho. Takže si myslím, že to bylo zcela korektní. Ale přesně dle pravidel už jsem se přihlásila na minidyzajn v červnu, tak jsem si snad karmu napravila :).

      Vymazat
    2. A za držení palců moc děkuju! :)

      Vymazat
    3. Tak jo! :-)
      I.

      Vymazat
  5. Holky, moc vám to sluší! :-)
    A super report :-)

    OdpovědětVymazat