středa 3. února 2016

Okno do dvora

V každém novém bytě si první den pletu dveře. Místo do koupelny, jdu do skříně. Hledáme ručníky, hajzlpapír, teflonové obracečky na teflonové pánvičky, pytle do koše... Slídíme, kde jsou popelnice, pleteme si klíče. V supermarketu bloudíme a s železnou, až strašidelnou, pravidelností nemůžeme najít vajíčka.




Je to trochu schizofrenní situace. Sotva se člověk začne v novém teritoriu orientovat, tak se stěhuje.

Ne, nestěžuju si, přijde mi to vtipný. A zároveň se nefalšovaně a naprosto upřímně začínám těšit domů, až se zase všechno dostane do normálu. S každým bytem ve mně ale rostě zvědavost, jaký bude. Co tam najdu. A co tam nenajdu. Naposledy mě překvapilo, když v posledním, malažském bytě, nebyla rychlovarná konvice.

Bylo to genderově velmi nevyvážené. Protože zatím, co si Martin výjimečně vychutnával ten luxusní okamžik, kdy měl k dispozici moka konvičku, já jsem si musela vodu na čaj čtrnáct dní ohřívat v rendlíčku.
V aktuálním obydlí se situace zase srovnala. Máme rychlovarnou konvici a Martin si musí dělat turka, protože si v Málaze, do té moka konvičky, koupil mleté kafe. Spoustu mletého kafe. Protože ve Španělsku nejspíš nelze sehnat malé balení čehokoliv.




Předposlední den v Málaze mi spadla osuška do dvora. (Čekala jsem na tuhle situaci celých třináct dní. A měla jsem ji před očima pokaždé, když jsem věšela prádlo.) Abych byla přesná, moje osuška spadla někomu na jeho šňůry, během dne. Večer, byla fuč. Co já vím kde.
Tak jsem oprášila jeden z mnoha španělských minulých časů (a bylo mi v tu chvíli docela jedno, jestli je to ten správný, protože jsem se musela pekelně soustředit, abych se nečervenala) a šla jsem se kát k paní domácí, která bydlela v bytě naproti nám.
Vždy elegantní paní Luisa (tentokrát měla sice jedno oko rozmazané a já se musela hrozně snažit, abych na to celou dobu necivěla, no ale stane se, že, známe to moc dobře) to však nonšalantně přešla s mrknutím (nerozmazaným okem) a ujištěním, že se to děje pořád. Otočila se a donesla mi rovnou dvě nové osušky.

Takže jsem měla poslední večer co rozhazovat.


Byla to jen otázka času...

24 komentářů:

  1. Já to tvoje povídání fakt miluju :) Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem bez sebe blahem! Pá a mávám! :)

      Vymazat
  2. Ty jsi vtipná. Rendlíčku. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Paní "Rozmázlé oko" fakt pobavila :-)). K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale bylo to jen výjimečně! Jinak, všechna čest paní Luise! ;)

      Vymazat
  4. Ja te tak rada ctu! Pusu! maskrt.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá, ty už nejsi Vykojená hlava??? (Což je vlastně dobře :))) )
      Děkuju, od tebe mne to vždycky těší obzvlášť!

      Vymazat
  5. :-))
    Opět chvála a nadšení a smích\:-))
    Vodu v rendlíčku mám právě teď, po 3letech mi odešla do zinkového nebe moje luxusní konvice za bratru 199kč z jednoho nejmenovaného řetězce.
    A ano, mohla bych ji na netu koupit za zlomek, ale my s tatínkem podporujeme regionální prodejce a razíme heslo: kytky jedině u Růženky a elektro jedině u Lišků!
    Ohledně soustředění na rozmázlé oko se mi vybavila úžasná příhoda ze stř.školy.
    Měla jsem otřes mozku, a na vizitu přišel moudrý MUDr, snad nějaký Turek či co a chyběl mu knoflík přesně v oblasti pupíku. A jak se nadechoval, ten pupík vždy "vykoukl" a já se dodnes chlubím větou, kterou vyřkl:
    PACIENTKA PO OTŘESU MOZKU NEUDRŽÍ OČNÍ KONTAKT:-)))
    Ahoj do dálky, Myynuško!
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. PS. Konvice přivezou asi zítra, proto rendílčkuji!

      Vymazat
    2. :)))) Pacientka neudrží oční kontakt! Vtipné!
      Tak ať konvice brzy dorazí, ohřívání v rendlíčku je otrava! :D
      Pááááá, Magdo!

      Vymazat
    3. Nemůžu se vynadívat na ty fotky...taková pohoda...
      Konvice zítra na obzoru bo paní Lišková je liška mazaná a objednala mi tu značku, aby měl náš toustovač sestru:-)
      A konečně vím, co mi připomíná pravý řez (z té chobotničky?) - PREDÁTORA (víš toho s dredama:-))
      DNES mi přišlo 3cd FNM, takový vliv měl Tvůj článek
      (ach ano, ač milováni, nebyli ve sbírce...)
      Magda

      Vymazat
    4. Tak co konvička? Už ji máš???
      Užívej FNM! :)

      Vymazat
    5. Kdeže...v této době musím předstírat pracovní zápal a tvořit hodnoty a sociální jistoty.
      Odpoledne máme první rande. Odpoledne to vidím na instantní poprvé za rytmů FNM...včera jsem si je nepustila, na to musí být TA chvíle...

      Myyno, mám dotaz. Jakmile se Tvá noha opět dotkne české půdy a začneš přijítmat zakázky, měla bych přání. Tak jako máš ty nádherné ilustrace pírek kaktusů...já bych prosím pěkně toužila po ulitách. Od té naší české zahradní ... loděnky...až po ty krásné od achatin (máme 3kousky)atd atd...

      Na počtenou:-)
      Magda

      Vymazat
    6. Já myslela, jestli sis konvičku třeba nenechala dovézt do práce nebo tak :).
      Heeeeej, rande??? Tak to přeju mnoho úspěchů!
      Jasná věc, ulity mi jsou milé. Určitě se domluvíme. Děkuju!
      Tak tfuj, tfuj! :)

      Vymazat
    7. To rande bylo myšleno s konvicí:-))))
      A jupí, těším se. Můj syn má narozeniny 13.3, to nestihneme, ale my si počkáme. Prvotní myšlenka byla, dát mu obraz do pokoje, ale to nedám, jsem (slovy Saturnina) sobí hnusec:-)
      Měli jsme achatiny Heřmana a Hermínu, Heřmánek to nedávno zabalil...
      Ulita je pro mě jeden z nejdokonalejších výtvorů Přírody:-)) Fakt.
      Chtěla bych mít minikameru a vidět, jak šnek bivakuje a spí:-)
      Umíš perrrrfektní Ř?
      Můj Jakub se narodil 13.3.2003 ve 13.35 a vážil 3.35:-)
      Neumět Ř, jsem v *iti.
      Pa

      Vymazat
    8. Zkoušela jsem si to nahlas a myslím, že umím dobře Ř. :)
      Tak jo, na práci si beru měsíc. Ale většinou to bývá mnohem rychlejší. Nevím, co bude, tak si radši beru čas navíc.
      Nejhezčí ulity mám ze Zanzibaru. Uplně obrovský. Dost dobrý.
      Za to rande se omlouvám, znělo to fakt autenticky. Normálně mám smysl pro humor, ale tady jsem to neprohlídla. Jsi dobrá! :D
      Pa

      Vymazat
    9. Zapomněla jsem poděkovat za super barevný lákavý recept na bramb.salát, ten s řapíkem a paprikou.
      Do toho půjdu, ale dnes ještě ne. Dám sem odkaz, kam ráda nakukuji na recepty. Ráda bych sekla s cukrem (tím bílým určitě), ale tohle prostě zkusit musím a dám třtinový.
      http://drobecky.blogspot.cz/2015/12/salat-z-ruzickove-kapusty-dyne.html#comment-form
      K ulitám, úplně se mi vybavily chvíle z dětství, jak jsme poprvé slyšely tu báchorku o šumění moře, jak jsme měly tvář otlačenou tak, aby jsme ji měly co nejblíž k uchu....
      Magda

      Vymazat
    10. Příště bych prosila link na jiný blog třeba do emailu ;). Ono se to nerado říká nahlas, zní to blbě a arogantně (což je mi uplně jedno), ale myslím, že všechny blogerky to upřímně nesnášej :))).
      Ano, v ulitách je schované celé moře a občas nějaký uschlý krab :).

      Vymazat
    11. Ajaj, omlouvám se, blog.etiku nemám v malíku - ale na holý pupík přísahám, že to bylo myšleno jako kompliment vůči zmíněné blogerce.
      Letím pro syna a pro.....

      Vymazat
    12. Jasný! Měj se pozdravuj konev! :)

      Vymazat
  6. Tak hlavně že si někdo udělal radost novou osuškou...:D
    Super článek! :)

    Ivet - TheRightMe

    OdpovědětVymazat
  7. Vesele se máte! Ty mořské plody teda dost závidím, to jo. Já jsem si zase zničila tu druhou zlatou srnu na bílým tričku, tak budu nutně potřebovat nová trika až se vrátíš :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak mi kdyžtak, Báro, už napiš do emailu, co budeš chtít objednat. Já budu dělat objednávku triček než přijedem, abych to po návratu měla připravený v Praze na poště :).
      Díky!

      Vymazat