pátek 11. prosince 2015

Když nemaluju na papír

Tak maluju alespoň na kámen a nebo porcelán.

Aneb pokračování mojí litografické pouti aka Neználkova dobrodružství v podzemní dílně umprum.
Furt tomu moc nerozumim. Ale mám vysledky, protože jsem skvěle vedena Janou Hubatkovou.

Sovy tedy vzlétly. Nejdřív černě a potom modře. Původně jsem si myslela, že udělám celý soví příběh v normálních lesních barvách jako je hnědá, zelená.... znáte zo. Jenže pak se ve mě něco ozvalo, proč by to jako mělo být v normálních barvách, a já uznala, že to je fakt. Nakonec je tedy druhou barvou moje oblíbená studená modrá s nádechem do šeda a na rozmyšlení třetí barvy mám čas až do jara, kdy budu v dílně umprum pokračovat.

V obrazech jsem to viděla přesně takhle...

Sovy dokresleny a zaleptány do kamene kyselinou dusičnou smíchanou s arabskou gumou.

Připravené na tisk první, černé barvy.

Barva připravená, rozválená.


A kámen promluví. Když na něj naválím barvu. (Tuhle krásnou fotku dělala Jana Hubatková.)

Hotový výtisk. Celkem jich bude 12, z toho jeden zkušební.

A když je natisknuto, kresba se umyje a odčistí. Definitivně pak zmizí broušením...

... aby mohla být nahrazena kresbou další. Protože je potřeba tisknout další barvu, tentokrát modrou. Inkoustovou tužkou jsem na jednom výtisku obtáhla místa, která mají být modrá. A na zbroušený kámen se pak kresba přesně přenesla. Inkoustová tužka se obtiskla a já můžu znovu kreslit litografickou tužkou.

Všechna modrá místa jsou připravena na kameni k tisku.

A já jsem ráda, že jsem to stihla.

Znovu se kámen zaleptá.

A hledáme ideální modrou. Tu mojí. Studenou a bledou. Jako jsem já sama.

Kámen a kresba připraveny.

Modrá vytištěná. Na fotce není moc vidět, ale ve skutečnosti je to lepší. Velmi jemné, snové, mlhavé. Jako ranní let za potravou.
Někdo říká, že je ten příběh drsný. Já říkám, že je to příroda. A že takhle to chodí.
A někdo další říká, že ulovená krysa, je starý myšák bez rodiny. Pro citlivější povahy jsem ochotná to uznat.

Výtisky modré hotové. Teď za zakryjí a uschovají do března. A kdo byl pozorný, tak ví, že se kámen v březnu zase zbrousí a znovu se přenese na jeho povrch kresba inkoustovou tužkou. Tentokrát budou ale obtažená místa pro barvu třetí. Která je zatím ve hvězdách.


A tady jsou práce mých kolegů. Mrzí mě, že jsem nevyfotila všechny, ale když se fanouškovsky napojíte na fb stránky litografické dílny umprum, uvidíte všechno a ještě spoustu navíc, jako třeba moje hodně legrační fotky a ostatně i další hodně legrační fotky mých kolegů, protože Janin fotoaparát je prostě všude.

A já jí tímto moc děkuju za skvěle strávené hodiny v dílně a za nekonečnou trpělivost a pochopení.


Nádherná litografie Simony Matějkové.

Neméně nádherný fóglík kolegy Jendy Mazáče.


A co jsem ještě dělala, když jsem nekreslila na papír?

Tak třeba jsem kreslila na porcelán Ema Mamisu. Pro designSUPERMARKET. Jeden talíř s šípy, protože jsme toho víc prostě nestihly. Teda, ve spolupráci se mnou. Jinak Bára tam má kopec překrásných věcí, které si až do soboty večer můžete přímo u ní nakoupit.

Kresba kobaltovou profi tužkou na porcelán. Talíř je pořádný kousek, kresba trvala asi dvě hodiny.

Hotovo.

Ještě přidat trošku červené štětcem...

...vypálit, vystavit. Krásné je to!


14 komentářů:

  1. Ta litografie je teda makačka, neměla jsem vůbec tušení. Tak dík, že nám dáváš takhle nahlédnout. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem to netušila, když jsem se hlásila. Byla jsem dost překvapená :D.

      Vymazat
  2. To je věda, ta litografie... Taky děkuju, že se můžu přiučit. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. To teda! Jela bych to klidně na plný úvazek :).

      Vymazat
  4. Obrázky s příběhem. A na pokračování. Je to krása, těším se na další :)

    OdpovědětVymazat