úterý 28. července 2015

Whole30 po česku - co mi dalo a vzalo

Jídlo! Byly doby, kdy jsem měla s jídlem problémy, byly doby, kdy jsem naopak ty problémy neměla vůbec a pak zase zákonitě přišlo období, kdy jsem jídlo řešila a tak pořád dokola. Jak už se do toho začarovaného kruhu jednou člověk dostane, jen těžko se z něj vystupuje. Teď jsem ve fázi, že mám jídlo hodně ráda, ale hlídám si, co jím. A nejspíš už to tak navždy zůstane.

Protože ráda sportuju, jídlo mne začalo zajímat i do hloubky, jeho akce a reakce, následky, konsekvence...

O programu Whole30 muvilo kolem mne už tolik lidí, že jsem to nemohla ignorovat. Stravování s přísným zákazem mléčných výrobků, luštěnin(!) a veškerých obilovin slibuje hormonální rovnováhu, omezení nebo dokonce zmizení potravinových alergií a celkové zlepšení stavu těla a mysli.

Jeden z mých oblíbených dezertů. Ořechy nacpaný v datlích.


Neslibuje úbytek na váze, který ovšem stejně musí zákonitě přijít, pokud se program poctivě dodržuje.

Mám potravinové alergie, často hodně špatně spím, jsem cholerik a taky jsem zvědavá holka. A tak jsem do toho šla, koupila si knížku Jídlo na prvním místě, celou ji poctivě přečetla i se všemi těmi uplně debilními motivačními americkými výkřiky, které mi připadají směšné a zbytečně dramatické, knihu zaklapla, namalovala si na nástěnku třicet čárek a šla si k řezníkovi pro kus flákoty a na trh pro zeleninu.

Protože o tom celý program je. O kvalitním mase, rybách, zelenině, ovoci, vejcích, oříškách, olivách... taky o dobrém oleji, přepuštěném másle ghí, bylinkách a koření.

Víc ani ránu.


Ryby? Kdykoliv a kdekoliv. Ale čerstvé.


Dala jsem se na tenhle stravovací program (záměrně píšu "stravovací", nikoliv "životní styl", protože jsem nepřestala pít svoje oblíbené víno) a můžu se tak s vámi podělit o dojmy z prvního měsíce stravování po přečtení knihy.

Protože ano, ani jednou jsem neujela, ani jednou to neporušila a poctivě jedla podle doporučeného plánu. A není to žádný hrdinství, protože tenhle režim mi náramně vyhovuje.


Mrkev, brambory, maso. Parní hrnec vaří za mě, já můžu v klidu pracovat. Na tohle já slyším moc dobře.

Tak jedem. Pro a proti, otázky a odpovědi by myyna...

Co bylo nejtěžší?

Rozhodně den třetí až sedmý. Když opadla euforie z toho, že nejím žádné pečivo ani sladkosti. Bylo mi zle a zpětně to hodnotím jako abstinenční příznaky, kdy tělo volalo po rafinovaném cukru a snažilo se mě přesvědčit, že tuhle drogu potřebuju k životu. Vydržet, znamená zvítězit. A vskutku.

Co mě překvapilo?

Že nemám chuť na sladké. Já! Dcera cukrářky! (Mamka to sice nakonec nikdy profesionálně nedělala, ale doma se vyřádila na dortech a pečení dost, to mi věřte.) Já, které místo krve kolovala v žilách čokoláda a smetana... Prostě ne, chuť přešla. Fakt.
A sýry. Byla jsem VELKÝ sýrový jedlík a teď nemám chuť na sýry. Taky zvláštní.

Co mi chybělo?

Rozhodně rýže a quinoa. Ovšem program slibuje, že po skončení třiceti dní striktního režimu, můžeme do stravy doplnit to, co nám po celou dobu chybělo a bez čeho se objektivně nemůžeme obejít. V mém případě to byly již zmíněné potraviny, které postupně do jídelníčku zařadím. Nechci žít bez sushi a bez asijské kuchyně.

O čem mám pochybnosti?

Upřímně trošku pochybuju, že jsem schopná jíst dloudobě tolik masa. Koneckonců, program ale nově zařadil do povolených potravin na živiny bohaté brambory a s těmi se dá vykouzlit ledasco zajímavého.

Co jsem objevila?

Báječnou chuť přepuštěného másla ghí, na kterém se dá skvěle tepelně upravovat jídlo a které je tak dobré, že si jím dochucuju i brambory.
Taky si znovu užívám vajíčka, která jsem měla po léta tvrdé propagandy zařazená do šuplíku "nebezpečná potravina, cholesterolová bomba". V knize ovšem píšou, že pokud se vajíčka nespojí s pečivem, tedy nezakusujem k nim třeba chleba, pak nedojde k žádným negativním účinkům na naše tělo (rozumějte, nedojde k chemické reakci, která způsobuje zvyšování cholesterolu). Nejsem chemik, více najdete v knize.

Co mě potěšilo?

To, že nemusím jíst luštěniny. Po pravdě, vždycky jsem je strašně špatně trávila. Chutnaly mi, ale následky byly dost bolestivé. Program povoluje dlouhé zelené fazolky a čerstvý hrášek, což mi bohatě stačilo.

Co mě prudilo?

Často nakupovat čerstvé potraviny. Hrozné, že jo? Jenže ve chvíli, kdy máte nejbližší řeznictví a trh půl hodiny pěšky, tak se prostě zpruzenost dostaví. Dřív nebo později snad u každého. Bohužel je to nezbytnost, moc masa do našeho mini mrazáku nenacpu a čerstvá zelenina je jedním z hlavních pilířů celého programu. Ale dá se to vydržet a dá se to logisticky zajistit tak, aby člověk nestrádal. Jenom je potřeba to vyladit v čase a prostoru.


Barvy! To mě hodně baví.


Jak se cítím?

Rozhodně líp spím. A začala jsem mít zase sny! Sice dost divný, ale mám je denně. To už jsem nezažila hodně dlouho. Cítím se lehčí (za ten měsíc jsem zhubla asi 3 kila). Pomalu, ale jistě se dostávám ke svým starým, o číslo menším kalhotám. No jasně, že to kontroluju! Zatím jsem v nich narvaná, ale už je aspoň oblíknu.
A mám dokonce pocit, že potravinová alergie na některé ovoce ustupuje, ale tohle bych si raději ještě dál ověřovala. Přeci jen piju alkohol a tím pádem si tak trochu dělám v těle bordel a ne všechno se regeneruje tak rychle, jak by mohlo.

Co s tím chlastem?

Pokusím se ho vypustit. Je pravda, že mi to teď nechutná tolik jako dřív. A taky se strašně rychle opiju.

Nějaké triky a berličky?

Zakázané pečivo jsem si občas nahrazovala raw ochucenými plackami ze sušených rajčat. Nevím, jestli je to v programu povolené, ale ve složení placek nejsou žádné zakázané potraviny. Jen je potřeba vybrat ty, které mají méně sezamových semínek, protože se sezamovými semínky a se semínky obecně se v programu musí zacházet s rozmyslem a obezřetně. Méně je více.
Raw placky jsou skvělé s rozmačkaným avokádem nebo španelskou šunkou Jamón serrano.
Dále nikde není řečeno, že se nesmí jíst škvarky a slanina. Musejí být ovšem kvalitní a čerstvé. To je dobrý, ne?



Nejlepší jsou čerstvé škvarky. Ještě teplé.


Dá se s tímhle režimem existovat v reálném životě?

Já tvrdím, že bez problémů. Maso a brambory dostanete v každé vesnické hospodě (samozřejmě jíst bez omáčky) a ve městech vám k masu už běžně jako přílohu ogrilují zeleninu nebo navaří fazolky. Rodinné oslavy také můžete přežít zcela bez úhony, když budete lobbovat za salátek s uzeným lososem a nebo třeba grilovanou krkovičku či pečené kuřátko se šťouchanými brambory.
Jasně, prvních třicet dní si nedáte dort ani chlebíčky, ovšem, kdo o tohle fakt moc stojí, po skončení programu je může zařadit do občasného jídelníčku jako nutnost přežití rodinných oslav bez nálepky "ta divná/ten divný, co nic nejí".

Má Whole30 řešení i pro vegeteriány?

Ano, ale na to si musíte koupit tu knihu. Tuhle pasáž jsem přeskočila.

Co považuju za sci-fi?

Kupovat si pouze bio maso, které v programu doporučují jako nejlepší způsob stravování masem. Jako ne, nikam pro to jezdit nebudu. Na to nemám čas. Musím důvěřovat lokálnímu řezníkovi, že mi neservíruje žádnou hrůzu. A já mu věřím, je to prima chlap. Jen zkouším vyloučit z jídelníčku kuře z řetězců, které jsem vůbec nejedla už dřív. A to z toho důvodu, že mám z českých (například vodňanských) kuřat fobii. Jsou obrovská, plná vody a antibiotik a to do sebe cpát nehodlám. Nikdy.

Co považuju za největší výhodu?

Že se s tím programem dá vykouzlit opravdu velká spousta receptů. Také, že skutečně nemám chuť na sladký. Že jím bezlepkově. A že celkově jím míň a to bez pocitu hladu. V neposlední řadě mi je hodně sympatický i fakt, že když mne přepadne hlad pozdě večer, tak po jídle podle programu Whole30 prostě nepřiberu. Nedoporučuju to ale zneužívat a o půlnoci se ládovat škvarkama zatočenýma do domácí slaniny.

Cvičím?

Cvičím (pilates, běhání, cvičení na podložce s trenérkou, jóga, plavání), ale to jsem cvičila i před tím a budu vždycky (doufám). To je moje radost.

Hodlám v tom pokračovat a mám pocit, že to stálo za to?

Ano a ano. Už jsem program přetáhla o 3 dny a jedu dál. Udělala jsem si plán, že kromě zařazení rýže a guinoi si udělám každý měsíc jeden den, kdy si dám cokoliv, abych neměla pocit, že mi něco uniká. Třeba rohlík s nutelou nebo kynuté knedlíky. Ale jen jednou za měsíc.

Možná je tohle pro někoho totální blázinec. Možná jste mladí a hubení, jíte cokoliv. Možná... Ale to taky nemusí trvat věčně. A kdo jídlo neřeší a je jak proutek, tomu uplně hnusně závidim, až jsem z toho zelená jako rukola. Tak.

Typická snídaně. Vajíčka nebo avokádo, ovoce, zelenina, ořechy a kotel zeleného čaje.

24 komentářů:

  1. jsi dobrá!
    asi si to taky budu muset přečíst, protože mě to zajímá, ale uvítala bych nějakou verzi bez těch americkejch motivačních a přesvědčovacích blábolů, to mě děsně vytáčí...

    příjde mi na tom nejhorší to nacházení a kličkování, než si člověk najde jak tím proplout, to mě neba, už14 dni jsem glutenfree a musím říct, že ač jsem se toho bála (já a buchty) je to snazší než jsem si myslela, ale přidat k tomu sýry si teda neumím představit, zatím...

    a ghí miluju
    ať tě to drží a ať tě to zbaví alergií, to by bylo super!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si právě myslím, že zas tak dobrá nejsem, když si k tomu pochlastávám... :)
      Naučit se žít bez lepku je složité, takže držím palce a fandím! <3

      Vymazat
  2. Obdivuju! Já mám teď přes léto hodně uvolněnou morálku :-) Piju pivo a aperol a užívám si to bez výčitek. Tento systém stravování by mě ale asi vyhovoval, protože mléčné výrobky nejím a tu občasnou porci mozzarelly bych si asi dokázala odpustit. Po pečivu a luštěninách se necítím moc dobře, raději dávám přednost žitnému chlebu. A parní hrnec mám několik let, vařívala jsem v něm do té doby, než se narodil Vítek. Ten mi z páry nesmí absolutně nic. Tak ať Ti to i nadále svědčí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak to? To mu to tak nechutná a nebo má na takhle upravované jídlo alergii? :(

      Vymazat
    2. Jsem se trochu upsala, ne že nesmí, ale nesní, ale to jsi asi pochopila :-) Nechutná mu to. On miluje prasárny typu hranolky, opečené špekáčky, pizzu apod. a přitom jsem doma vždycky vařila zdravě. Aspoň že jí zeleninu a ovoce.

      Vymazat
  3. ..nemyslím to jako vaší kritiku, ale tohle složení stravy je tedy hodně nepřátelské k planetě a všemu živému, včetně toho, kdo stále to maso jí a dopracuje se tak k mnoha nemocem , které stálá konzuace masa způsobuje....já jím přátelsky k sobě i planetě už tak přes 30let a jím i ryby, maminka když udělá králíka, jinak jím zeleninu a ovoce, podle toho co je přirozeně tady sezonně k dostání, jím hodně obilovin - jáhly, malé adzuki fazolky, cizrnu, neloupanou rýži a ovesné vločky a jím spousty ořechů vlašských, když se urodí a lněné semínko,dýnové a slunečnicové a mák, denně med a piju kozí léko a ovčí žinčicu a jím vajíčka, vše o jde tak v bio kvalitě/přátelsky pro planetu a z ístních zdrojů...nejím nic s droždím a nejím mouku, nepiju kavu ani alkohol a nepoužívá vůbec cukr...je mi 54 a vnímám, že je to hodně znát, oproti stejně mladým holkám:) pro mě je zásadní jaký já mám dopad na planetu a tak pro mě se nemusí chovat stáda krav a tím vykácet lesy a udělat z nich chemické pole s kukuřicí na jejich krmení a pak je vyvraždit , vnímám za vším nejen svůj prospěch...takže ten způsob stravování, který popisujete mi přijde dost nepřátelský a neumím si představit že by dlouhodobě vedl k čitotě těla a tím zdraví, těch odpaních látek z masa bude opravdu hodně a to má dopad na zdraví tedy zásadní...to mohli vymyslet snad jedině nějaké masokombinátná lobby:)...tak to je můj pohled,není jediný možný , jen mě vaše psaní ponouklo ho napsat:) Káťa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně Káťo, rozumím, kam míříte... Jenže, jak píšu v článku, sama si nejsem množstvím masa jistá a navíc, stejně dávám přednost rybám. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že mám diagnostikovaný Syndrom dráždivého tračníku, takže můžu v klidu na nějaká semínka, obiloviny, luštěniny a cukr stejně zapomenout, pokud nechci mít křeče ve střevech (a že jsou opravdu nepříjemné). Civilizační choroba, jistě, ale prostě ji mám a nic s tím nenadělám.
      Snažím se žít tak, abych neměla špatné svědomí, ale letadlem lítat nepřestanu a pěstovat si slepice a králíky v Praze na terase nemůžu, ježdění po přilehlých farmách po Středočeském kraji mi nepřipadá zrovna šetrné k přírodě, tak beru, co je v Kobylisích na trhu. Můžu třeba nenakupovat v řetězcích, což taky dělám a to včetně oblečení. Musíme si každý zvolit svoje pravidla, abychom si ze života zbytečně nedělali peklo a utrpení.
      Díky za názor a mějte se krásně :).

      Vymazat
    2. ..ten tračník má své mentální příčiny a je to řešitelný:)

      Vymazat
    3. Káťo, vím o tom ;). A řeším to :).

      Vymazat
  4. No, máš můj obdiv. Bez pečiva bych ještě přežil, dvakrát jsem to zkoušel..ale bez čokolády? NIKDY! Čokoládu potřebuju denně. A stejně jako mléko a sýr =(. Bez toho to neumím. Zkoušel jsem to a prostě ne. Potřebuju to. A ty nechutné sójové náhražky nejsou řešení (nehledě na to, že podle posledních výzkumů ta sója je vlastně hnus a žádný kámoš..).
    A alkohol..kapitola sama o sobě =D, při mé práci prostě tu sklenku večer potřebuju..aspoň jednu..
    Tak teď nevím..no..zase držet ten program jakože jen na půl asi není zrovna cool..
    Mám brouka v hlavě.

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, brouka v hlavě neměj, žij tak, jak ti vyhovuje, ale mysli i na to, že rafinovaný cukr je návykový a proto ho potřebuješ, což stojí za zamyšlení :).
      Soja je v knížce probraná docela hezky a musím říct, že mě nějak přešla chuť ji jíst :))). A stejně do programu nepatří, tak nemám co řešit.

      Vymazat
  5. To je moc fajn článek, díky za něj. Já bych měla problém asi jen s tím masem, které moc nemusím a moc by mi naopak chyběly sýry. Zajímavé je, že píšeš, že by mi nakonec ani nechyběly! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sýry pro mne byly dokonce víc, než čokoláda a to už je co říct :). Ale je to pryč. Záhada.
      Nejsem velký masožrout, ale miluju ryby, takže tím jsem pokryla masovou složku a jsem spokojená.

      Vymazat
  6. Klobouk dolů, i když po vlastní zkušenosti musím říct, že s alkoholem se to dá zvládnout líp;))) myslím, že je fajn, si z Whole 30 "vyzobat" to dobrý, co dělá našemu tělu fajn. Já jej držela docela striktně a musím říct, že na můj organismus se to množství živočišných bílkovin podepsalo zhoršenými jaterními výskedky:( holt každej je jinej, ale co velebím do nebes je, že mi ten program otevřel oči a ukázal, že se dá krásně žít bez lepku (nebo jej alespoň dramaticky snížit oproti běžné české stravě) a taky mě navedl, jak přepestře se dá kouzlit s různými druhy zeleniny. Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je přesně ono, Věrko! Vzít si z toho to nejlepší, hovězí a vepřové vyměnit hlavně za ryby a přidat kopec zeleniny. A je to. Se sklenkou dobrého vína se to dá vydržet klidně celý život, no ne? :)))

      Vymazat
  7. Taky jsem to zkoušela. Ale nechci o tom zatím psát, protože moje zkušenost je zkreslená díky antibiotikům, které se mi do toho přimotaly. Asi převážně díky těm jsem nedojela do konce...Mám ovšem podobné zkušenosti. Všecko super, jen ten přehršel masa mi prostě vadí. A taky to časté nakupování. Já se z lesa taky do obchodu nedostanu denně a projíždět ten benzín a shánět se po všech čertech po bio mase, taky nehodlám. Pro mě ale luštěniny nepředstavujou žádný problém jak jsem zjistila, takže si plánuju dát takové svoje "Whole" v úvozovkách ještě jednou, ale asi nahradím právě část masa rostlinnou bílkovinou (to je mimochodem ten způsob vege-vegan whole, který jsi v knížce přeskočila) . Obecně ale je ten program fajn, dost věcí mě naučil. A souhlasím s tím, že knížka je po amerikánsku dost nadsazená. Jinak moje mamka vydržela do konce, ba to držela snad dva měsíce a teď pořád tak nějak jede paleo-primal a vypadá fakt báječně! Dostala se snad na velikost XS (ale není vychrtlá, jen drobná) a fakt ji obdivuju...A Tebe taky! Já zatím vydržela u každého "programu" v průměru tak 14 dní. Můj psychologický problém s jídlem je zkrátka furt docela řádný :D Ale pracuju na tom...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já kdybych pekla tak dobře jako ty (soudě podle fotem na Instagramu), tak bych měla s jídlem mnohem větší problém, než mám :D.
      Mamka je borec!

      Vymazat
  8. To mam radost, zes to vyzkousela a zabrali to.. jinak ale na drazdivy tracnik to chce nejdriv zalecit streva, idealne Gaps diwtou adpon par mesicu, na to je whole 30 kratke, nejen co se delky tyka... gaps zregeneruje streva vyvarama, ma to nekolik fazi, zacina se vyvarama a postupne se pridava dle tabulky. Vse o tom je na www.zivakultura.cz. je to genialni, leci se tim kde co... whole 30 je spise pro vicemene zdrave lidi.. (gaps je stale paleo, ale hodne upravene)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, na zivoukulturu.cz mrknu, ale je pravda, že od té doby, co jsem výrazně omezila cukr, tak ty problémy dost zřídly a teď, když nejím pečivo, tak je to uplně v cajku. Takže je to teď dobrý :).

      Vymazat
  9. Já mám poslední zážitek díky těhotenské cukrovce takový že jsem musela vynechat rafinovaný cukr....jak já si užívala jedno jablko za den :-D. Ale! zvykla jsem si na to takže teď třeba jím bílé jogurty a ty sladké mě přijdou šíleně sladké a taky mě nechutná čokoláda...pro mě je nejdůležitější sezónnost, místo určení a od všeho něco :) Bez rýže a čočky si nedovedu představit svůj jídelníček :D Ryby a maso to je kapitola....co v tom mase je že? Tak samo co je v zelenině a ovoci....? Jeden čas jsem o jídle hodně přemýšlela a byla jsem nešťastná co nám trh nabízí...ale nějak jsem se s tím smířila a jím to co mám ráda :) Škvarky forever!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hodně zajímavé, že když člověk přestane jíst rafinovaný cukr, jak je pak všechno s cukrem pocitově hrozně přeslazené... Vnímám to. Pak stačí "přetrpět" pár bonbónů a zase v tom lítám a čokoláda mi ovládá mozek :))). Už se mi do toho nechce. I když, pravda, posledních pár dní mám velkou chuť na belgické pralinky. Tak se cpu ovocem, ať to přejde :D.

      Vymazat
  10. V prvé řadě gratuluju k celkovému zlepšení! .) Nejlepší na těchle všech programech mi přijde, že člověk opravdu zjistí, co mu vlastně dělá dobře a co ne a už dost přemýšlí o tom, co jí.. nemyslíš?
    Před dovolenou jsem držela něco podobného, jeden detox.. držela jsem ho ale hlavně kvůli váhy, abych shodila.. Ovšem nic jsem neshodila a byla jsem fakt naštvaná, ale za to mi zmizelo plno zdravotních problémů a za to jsem v závěru radši, než aby mi jen zmizel špek, že jo.. :D
    Celkově mě to poznamenalo dost, stejně asi jako tebe bych řekla a celou dovolenou ani ted stále nemám chuť na pečivo i přes mou skvělou brigádu - prodavačky v pekárně.
    Tak hodně zdaru! .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha! Brigáda prodavačky v pekárně! To bych se neudržela, když to čerstvé pečivo tak krásne voní... Ale na druhou stranu, myslím, že se vyplatí vydržet.
      Já ted
      Trochu trpím s jídlem v Beskydech. Zdá se, že zelenina tu je skoro sprosté slovo a včera jsem si vypotřebovala na borůvkovém knedlíku svého srpnového žolíka. :) Tak improvizuju, ale nic moc teda.
      Akorát musím strašně pochválit místní úpravy kvašeného zelí, protože ty zelné saláty, co jsem tu jedla, byly zatím všechny naprosto famózní.
      Tak vydrž na bezlepku, bude líp! Váha se dolů hýbe většinou strašně pomalu, buď trpělivá a počítej klidně i se 4 měsícema, než se začne něco dít. Držím palce :)

      Vymazat