středa 24. června 2015

Naučit se být nezávislá na blogu

Události posledních týdnů mě naučily tomu, co jsem si za téměř tříletou existenci svého blogu nedokázala vůbec představit - přestat řešit co dám na blog, abych neztratila čtenáře.

Jestli nějaká pravidelná blogerka tvrdí, že čtenost svého blogu neřeší, pak já tvrdím, že kecá. (Výjimkám potvrzujícím pravidlo se omlouvám.)

Abych byla upřímná, zatím jsem tak ve dvou třetinách cesty a připadám si jako na odvykací kůře, ale myslím, že to půjde. Většinou jsem se svých různě velkých závislostí nakonec vždycky zbavila.

Cesta je stejná, přestat na to myslet.

Panika se mě zmocňovala z počátku pokaždé, když jsem si uvědomila, že na blogu nebudu mít v následujících dnech, možná měsících, tolik příspěvků jako dřív a tím pádem budu pomalu, ale jistě přicházet o čtenáře. Jakkoliv anonymní čtenář, který přestává být svým způsobem anonymem ve chvíli, kdy blog otevře a tím pádem se přičte další jednotka k počtu lidí, kteří aktuální příspěvek otevřeli, tvoří celek, jež může být časem omamným prostředkem. Čísla! Kdo by to byl řekl, že?

Máme tu takových lákadel díky vysokým číslům čtenářů... Pozvánky na akce! Reklamy! Rozhovory! Testování zboží zdarma! Pozornost okolí! Komentáře!!!

A někdy i přivýdělek.

Uf.

Miluju svojí práci. Miluju i svůj blog. A možná proto pro mne bylo lepší omezit příspěvkování a lovení nových čtenářů, protože za každou cenu to dělat nechci. Mohla bych, a při své kreativnosti si to dokážu živě představit, vymyslet desítky příspěvků o ničem a udržet tak blog v chodu a svištět si dál blogosvětem, jakoby se nic nestalo. Tak to ale nechci.

Takže jsem na odvykací kůře, která se o to lépe snáší, čím zajímavější práci dělám.

Protože čas ubíhá rychle.

Nevím, jestli se to někdy vrátí do starých kolejí, kdy jsem článkovala skoro denně. Nejspíš ne. Ta svoboda nemyslet na to je ohromující. Byla bych ráda, kdyby se blog stal takovým malým ostrovem uprostřed blogového světa, který začíná být plný reklam, což mě unavuje. Nejhorší na tom je, že ty reklamy jsou většinou zadarmo, takže si všechny ty řetězce a korporace, vydělávající neuvěřitelné částky, mnou ruce jak to krásně očůraly. No ok, když to tak někomu vyhovuje...

Nicméně musím jedním dechem konstatovat (a tím zároveň tak trochu popřít vše, co jsem tu teď napsala), že jsem ráda za ty, co se nadále vrací. Protože blog bez čtenářů je blog mrtvý. Výkřik do prázdna.

Tak krásný den přeji!



26 komentářů:

  1. Za mě upřímně raději jeden kvalitní článek jednou za čas než psát z povinnosti každý den články o ničem...Tím neříkám, že je to Tvůj případ! Čtu Tě ráda, ale stejně to všechno tak často číst nestíhám a pak jsem trochu z obrazu :) Já už čtenost blogu taky přestala řešit (přísahám:) a hned je mi líp!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přísaháš na holý pupek?! :)
      Díky!

      Vymazat
  2. A o tom to je. O té svobodě, o té volnosti a nenucenosti. Pak se ukáže, že to není tak horké s tím přispíváním. U švadlenek. Je jich spousta. Některé šijí precizně, za pusu a stejně neprodají. Některé normálně, za adekvátní cenu a prodají. Občas prodává i někdo, kdo šije příšerně a já nechápu. Takže občas se věci mají jinak než se říká.
    A k tobě se, Marki, vrátím vždy, ať to bude jednou za týden nebo za měsíc nebo nárazově, protože vím, že to bude stát za to. A dnešní článek mi to potvrzuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! No já doufám, že to bude i nadále stát za to... :) Abych nakonec neskončila uplně, hi hi. No, to asi ne. Na to příliš ráda píšu ;).

      Vymazat
  3. Vydrž a čtenáře neřeš. Ti, které to zajímá, se vrátí, ti ostatní asi za to moc nestojí ;). Já čísla neřeším..jak se říká, mám svých jiných problémů dost =D. A články píšu tak, jak mám čas, jak mi to přijde namysl..jasně, snažím se dodržet alespoň jeden týdně, ale tam to končí =)

    Dokud budeš psát proto, že ti to vycházi ze srdce, bude to dobře..hlavně to netahej na sílu jak to dělají jiní..

    Michael
    On the Leaf

    OdpovědětVymazat
  4. Určitě je lepší, když jednou za čas najdeš téma, o které budeš mít chuť se podělit s ostatními, než sypat z rukávu krátké nicneříkající a neobohacující články... Za mně raději jednou měsíčně, ale pořádně! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak platí! Málo, ale pořádně! ;)

      Vymazat
  5. Mám to tu moc ráda. A stejně často čtu zpětně, protože ani nestíhám číst, natož psát. Držím pěsti v tom, co děláš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klárko, děkuju! A nápodobně. Nechystáš se do Prahy? Moc ráda bych tě zase někdy viděla ;).

      Vymazat
  6. Váš blog je krásný, blogujte si podle uvážení a s tím, že to není každý den se netrapte, ono méně může být někdy více.
    Aspoň se my skalní čtenáři máme na co těšit.
    Vaše ilustrace jsou překrásné, jen tak dál.
    Mi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! Nám, pracujícím z domova, je pochvala dvojnásob potřebná! Díky! <3

      Vymazat
  7. Než jsem zjistila, že si můžu dát na bloggeru takové to "čtenářské okénko" dala jsem si váš (a teda ještě pár) blog do oblíbených přímo na můj blog a často kontrolovala, jestli tam není nový článek, protože ty vaše jsou tak nějak jiné, milé a příjemné a právě z nich nemám pocit, že jsou nucené nebo typu "jen-aby-tam-proboha-něco-bylo" :-)
    P.S. Váš blog je tam pořád :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Áňo! Vy ještě mě, starýho cynika, rozbrečíte... :)
      Ale patří mi to, nemám psát, takový věci. ;)
      Díky!

      Vymazat
  8. A já píšu, když mě to baví a když mám pocit, že je o čem psát. A poslední dobou to taky beru jako část archivu pro sebe sama. Teď plánuju blogové prázdniny, ale myslím, že Ti skutečně věrní čtenáři se vracejí i po delší pauze. No a na reklamy jsem už skoro alergická. Tak příjemnou odvykačku a krásný léto!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, děkuju!
      Mne psaní rozhodně bavit nepřestalo, jen mě nějak ovládl pocit, že už sem nemusím psát uplně všechno :).
      Přeju krásné prázdniny!

      Vymazat
    2. Naprosto chápu a myslím, že je to přirozený vývoj. Tak třeba nám konečně o prázdninách vyjde to setkání!

      Vymazat
    3. To by bylo moc prima!

      Vymazat
  9. Píšeš mi z duše drahá! Ja už tiež blog kvôli práci moc nestíham a venujem sa mu menej aj kvôli deťom. Všimla som si, že je väčší kľud keď sa venujem im a nie naháňaniu sa za nahadzovaním príspevkov na blog. To však neznamená, že mi to nechýba:) Nejak to stále v hlave prehodnocujem, či s tým neseknem ale vždy príde niečo čo ma opäť naštartuje. Držím palce!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Saši, to mi ani něříkej, že bys skončila nadobro... Pro jistotu jsem se Ti vtírla na facebook, abych neztratila stopu :D

      Vymazat
  10. Já ty čísla nikdy neřešila a píšu když stíhám. I když mě mrzí že to není častěji protože by rozhodně bylo o čem psát a navíc stále fotím... Letos jsem to "dotáhla" na jeden článek měsíčně :-)
    Na jednu stranu chápu zklamání čtenářů že tak dlouho čekají a jdou mezi dvěma články několikrát na blog číhat zda něco přibylo. Na druhou stranu jsem přesvědčená že méně je více a kvalita důležitější než kvantita.
    Teď jen vydržet :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že je prostě všechno jak má být :)

      Vymazat
  11. Pokud neomezíš sobotní hudební okénka, nebudu remcat, slibuju! :D :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím mám ještě z čeho střílet, takže nejspíš neomezím. :D
      Díky!

      Vymazat