pondělí 15. června 2015

Krajina

Výlet v čase zpět. Zachtělo se mi vidět Kamenického Šenova, kde jsem středně studovala a nebyla tam na procházce téměř dvacet let.

Vydaly jsme s Bárou aka Ema Mamisu, protože ta ze stejného kraje pochází a minulý rok jsme zjistily, že se nejspíš známe už od mojí střední školy, kam chodila pomáhat dědečkovi do knihovny.

Měla jsem strach ze slz, ze silných emocí, z návštěvy míst, kterými jsem procházela jako dospívající holka. Místo toho mě překvapila radost, že tam jsem, že těmi místy můžu procházet a že se toho změnilo dost, ale něco třeba vůbec. Například školní brusírna a nebo modelárna, kam jsem nakukovala skrz okno.

Chtěla bych dovnitř. Ale byla sobota.




Prošly jsme oblíbená místa, mezi která rozhodně patří tichý a naprosto geniálně situovaný starý šenovský hřbitov ještě z dob, kdy se v Sudetech mluvilo německy a Kamenický Šenov bylo bohaté sklářské město (za první republiky dokonce okresní). Nevynechaly jsme ani Panskou skálu aka Varhany a zamračily se na sprzněné náměstí s (naštěstí) zachovanou kašnou. Prošly jsme expozici sklářského muzea, na které jsem v době studií z vysoka kašala a v sobotu v něm nacházela samé poklady.

Nerada se v životě ohlížím, ale tohle bylo dobré ohlédnutí. A nabilo mě to novou energií a posílilo přesvědčení, že je dobře, že dělám to, co teď dělám.






A taky jsme si zatesknily nad zaniklou veleúspěšnou lustrařskou fabrikou Elias Palme, která neprodukovala jen lustry, ale také například skleněný nábytek pro harém indického mahárádži. Jak pravila tabulka v muzeu, všechny objednané kusy nábytku byly dodány ve smluveném termínu. Prostě kabrňáci!




A foukla jsem si do skla. Protože jsme příliš dlouho okouněly před otevřenými vraty maličké sklářské hutě. Okouněly jsme tak přesvědčivě, až nás pánové skláři vyzvali k návštěvě. A trvali na tom, že si musíme fouknout píšťalou. Tak jsem si foukla. A na rozdíl od Báry, která vykouzlila krásnou baňku, jsem na několikero nadechnutí vytvořila "sněhuláka". K nemalému pobavení pána, co mi pomáhal točit píšťalou. No co, bylo to tak, jak má být. Bára přece dělá ty přesné tvary a já zase různou fantasmagorii. Všechno je tedy v pořádku.



Vidíte ten dokonalý prstoklad? Prostě píšťala, neasi... Možná bych se měla obarvit na blond.

A v neděli jsme se stavily na Kokoříně a po cestě ještě na oběd a na levandulovou a brusinkovou domácí limču v restauraci Truhlárna, kde je to hrozně krásný, obsluha milá a jídlo vynikající.
Jo a na mělnicku jsme pořídily ranec ovoce za poloviční cenu, než jej kupujeme v Praze. A to potěší!





Co vaše ohledy zpátky? Procházíte kolem svých škol s nostalgií?

P.S. V sobotu večer jsme si zašly v Novém Boru na velmi komorní koncert kapely Zuby Nehty. Dokonalé načasování koncertu. Dokonalá retrospektiva.

10 komentářů:

  1. Zuby nehty!!! Tak to nejvíc závidím, moje srdcovka. Hezky jste se měly holky...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to skvělé. Hrály asi pro dvacet lidí, z toho deset pobíhajících dětí k narozeninám jakéhosi mateřského centra v Novém Boru, takže to byl opravdu zážitek! A i když nás tam nebylo mnoho, tak to kapela naošidila ani trochu.

      Vymazat
  2. Ta fabrika je krásná..ach, jaká je škoda, že takové domy chátrají..až mám slzu v oku :'(

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až budu velká, všechny ty domy koupím a opravím! :)

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Bylo to super a počasí vyšlo báječně.

      Vymazat
  4. Krása krásoucí. Já chodim nostalgicky kolem Vojtěšské, Ostrovní a gymplu Nad Štolou:) Měla bych i kolem FFUK, ale ze smradu starých knih se mi dělalo špatně už tenkrát... a z tý školy páchne dosud:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás ve škole to vonělo ředidlama a rozpouštědlama a to se mi hrozně vonělo :).

      Vymazat
  5. Protože se do míst mých základních a středních studií vracím poměrně často, nostalgií netrpím. Ale vejška v Brně, to je pro mě srdcovka.
    A náhodou jedeme na dovolenou do Českého Švýcarska, ten kraj vůbec neznáme a fotky mě už teď příjemně navnadily.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Užijte si dovolenou! Já nekompromisně tvrdím, že sever Čech je nejkrásnější část republiky :).
      Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, České středohoří... To jsou moje srdcové záležitosti.

      Vymazat