středa 20. května 2015

Kulturní šoky

Tak já už vážně nevim. Nesměle čekám na reakce prodavaček, pokladních, stánkařů... Vycvičená z Čech, že každý zeptání mě bude stát kyselý pohled a otrávenou odpověď, pozdrav na půl huby... A oni mě tady pokaždý vypečou úsměvem, popřáním pěkného dne a podobnýma zákeřnostma.

S tim neumim pracovat!

Minulý pátek jsem byla s kamarádkou v koktejlbaru Amarula, kousek od domova, v Kobylisích. Ačkoliv ten koktejlbar je prima místo (až na to, že je tam zahuleno, bleh), tak tam nechodím, neboť obsluha je tristní. Zejména pak týpek na baru má vizáž, že nemáte chuť ho ani pozdravit, když se na něj podíváte, ale samozřejmě to uděláte a on vám ani neodpoví, protože jste ho přišli otravovat.

Sebere vám důstojnost sotva vlezete mezi dveře.

Moje chyba, že si tu důstojnost nechám brát, samozřejmě, ale když je člověk plachý, tak to má holt těžký (by se divil, co se mi honí hlavou...). No nic, nebudu frfňat, neb jsem chtěla vyzdvihnout hlavně barcelonskou radost ze života, která mi dělá dobře. Mám pocit, že jsem všude vítaná, že si vážej toho, že chci utratit svoje peníze zrovna tam nebo tam. A neni to jenom v Barceloně, ale právě teď a tady mě napadají tyhle myšlenky, protože vlastně nevím, proč to u nás nefunguje stejně. Najdou se výjimky, ale je jich pořád ještě zoufale málo.

Jako by málokdo měl radost z toho, že má práci, že tím pádem má co jíst a kde bydlet, a že je bezva, že lidi nakupujou, objednávaj, utrácej, pijou, jí a dělaj si radost právě tam, kde pracuje. Někde se u nás děje chyba. Fatal error.

Kreslím si.

Minulý rok jsem od barcelonské kamarádky Neus dostala fascinující knížku Barcelona m'inspira od francouzského výtvarníka, který si říká Lapin. Patří do skupiny Urban Sketchers, tedy lidí, kteří kreslí venku, na ulicích, v parcích, v metru, prostě mimo domov, ateliér. Nemusí to být ani profesionální výtvarníci, urban sketcher může být kdokoliv. (Právě mi potvrdili čenství v jejich facebookové skupině, než ale zahájím svojí prezenčku skicama z Prahy, tak to asi bude chvíli trvat.)

Lapin je nedostižný, ale inspiroval mě (Lapin m'inspira).

Výhled na sousedovic balkón.

Výhled ze střechy domu, kde bydlíme.

A pár výhledů reálných.



Sem se stěhuju letos. Přijede někdo na prázdniny?

A nebo, že bych se nastěhovala sem...?


13 komentářů:

  1. krása, jela bych hned na celý prázdniny :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nějaký prázdninový termín, kdy teda můžu přijet máš? A s tou neochotou u nás jsi to napsala přesně. To snad není ani neochota, ale nechuť žít! Já se takovým podnikům snažím vyhýbat a jsem schopna vrátit zboží od pokladny nebo zrušit objednávku třeba v kavárně. Nebaví mě cpát peníze někomu, kde se chová jako morous a snaží se vě mě vzbudit dojem, že je všechno špatně. Nevím, kdy se to u nás zlomí, ale těším se na to! Naštěstí ne všude tomu tak je. Třeba na Ještědu mě personál velmi mile překvapil. Kresli dál!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Termín může být kdykoliv, zatím jede Martina na celý prázdniny, ale pokojů mám dost. :D
      Ten Ještěd mi zní fantasticky, vlastně nevím, proč jsem tam nikdy nebyla.

      Vymazat
  3. No hele, mění se to k lepšímu, škoda jen, že tak pomalým tempem =/..a co hůř, většinou se člověk setká s tím, že se usmívaj právě ti mladí, co stojí za pultem..možná ta nová/naše generace nebude tak zkažená, jak si někteří myslí =)

    A kresli v té Barce víc..je to krásný..

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nová generace je náhodou uplně prima! Já, stařičká, si toho všímám! :)

      Vymazat
  4. prosím nějakou kresbičku z toho mozaikovýho parku, co jsem zapomněla jak se jmenuje...

    jo a dělám přesně to co, Barbora, když jsou na mě někde nepříjemný balím fidlátka odkládám zboží, odcházím (jednou jsem tam paní prodavačce nechala i salát v kelímku)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no a jak na potvoru dneska to teda bylo úplně naopak, tak nepříjemnou paní jsem za celou dobu v krámku snad neměla, jediná kokedama, která by se jí líbila ("všechny ostatní vypadaly tak nějak zle") byla neprodejná myrta ve výloze a i když jsem se jí snažila co nejmilejším způsobem vyjít vstříc a nabídnout alternativu, odcházela se slovy "to je teda neúcta k zákazníkům, si to tady podávejte někomu jinýmu" ...ach jo, tak si říkám, co strašnýho se jí asi dneska stalo

      Vymazat
    2. No to je strašný! Pani má asi dost smutnej život... baba... :(

      Vymazat
  5. Tak já se hlásím na srpen a v prvním domečku bych prosila ten pokoj nahoře vlevo, jestli ještě bude volný, díky :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Ty obrázky jsou fantastické, víc takových! Moc se mi líbí. Myslím, že krásné by byly i z Prahy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prahu mám v plánu, snad na to bude čas.

      Vymazat