pondělí 9. února 2015

Trable ve dni jedna

Rozmnožily se nám v akvárku rybičky. Vždycky se rozmnoží, když jsme pryč. Nejsem si jistá, jestli z toho zoufalství, že nemají denně jídlo volí cestu rozmnožení jako jediné možnosti zachování rodu pro případ, že by začaly umírat hlady, a nebo se prostě stydí a nemůžou ten akt výtěru provádět, když jsme teoreticky u toho.

Tak nějak si myslím, že je to ten první případ, spíš.

Pračka jela o víkendu jak fretka a já si říkám, že nejspíš jako jedno z nových pravidel zruším žehlení. Částečně už se tak stalo dávno, když mi Martin ukázal, jak žehlí chlapi, co žijou sami. Ukázal mi to, když jsem u něj doma chtěla poprvé žehlit. Ohleduplně mi vzal kupu věcí na žehlení z ruky, kousek po kousku je přehodil přes opěradlo křesla a pak si na křeslo sedl. A opřel se. A seděl.

"A pak musíš brát ty věci odspoda. Tam jsou nejvyžehlenější."

Uznala jsem, že je to hodně fikaný, ale praktikovat jsem to nezačala. Jenom jsem vytřídila ty věci, co fakt potřebujou nutně vyžehlit a pak ty, co přežijou bez žehličky. Druhá kupička je naštěstí ta větší.

Bylo nutný nakoupit, protože lednice byla, logicky, až na kečup a láhev vína dočistá prázdná (pak tam byly ještě brambory, co během těch dvou měsíců vykvely, takže se stydim a nechci to sem psát). Zjistila jsem, že nejsem schopna nakoupit a všechno mi trvá hrozně dlouho, k tomu se mi motá hlava a vlastně vůbec nevim, co mám vařit. Představa, že se ponořím mezi regály v nákupáku se rovnala peklu. Vysvobozením byl náš lokální Vietnamec, co má aspoň kus chleba a vajíčka.

Chleba nemůžu. Doživotní zákaz. Ale měla jsem ještě zbytek rozdrobených, vlastně totálně rozšrotovaných žitných chlebíčků, které jsem vzala s sebou do Nikaraguy pro případ, že by nás trápili hladem. Ty můžu použít. Teď jsem v nouzi. Akorát v tý formě, ve který jsou, je můžu tak akorát zobat jako slepice.

S námahou jsem vytáhla štos pokreslených á pětek z dovolený a bojím se na to podívat. Co když zjistím, že jsem během dvou měsíců nemalovala nic dobrýho? Nechci to rozložit a tak lovím jeden list, o kterým jsem si jistá, že se mi líbí a skenuju ho. Přemýšlím, že otevřu to víno, co nám zbylo v lednici. Martin si nalévá jednou, já několikrát za sebou.

Váha vykazuje známky poškození, zdá se. A moje nejoblíbenější kalhoty buď někdo během mé nepřítomnosti vypral na 90 nebo nevím... Řekněte někdo, že je to z letadla a že to přejde. A to jsem měla pořád hlad a neměla ani kousek čokolády. Já nechci být stará a přibírat ze vzduchu! Achjo.

Nicméně, nakonec jsem se vybičovala k výkonu, překonala strach a oskenovala další tři obrázky. Tématicky, únorově, šly na řadu ty srdcové.
Pak jsem je přesunula na připravená blahopřání. A obálky k tomu. Myslím, že to vyšlo moc hezky. A vlastně můžou být i k jiným příležitostem než je Valentýn.





21 komentářů:

  1. haha to znám, ty podovolnkový stavy! tak ať se to brzo srovná!

    jo a nežehli, já to praktikuju už pár let, je mužovi košile a jen když už remcá... asi je to jen o zvyk ;-)

    ps, jak dopadly ty palačinky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Palačinky dopadly skvěle. Nakonec jsem dělala vlastně klasický francouzský galetky z pohankový mouky a vody, bez vajíček a byly moc dobrý :).
      Žehlení je zlo! :D

      Vymazat
    2. Já bych po dovolených potřebovala další dovolenou, abych se vzpamatovala. Minulý týden jsem byla pryč jen 2 dny a zbytek týdne ani nezvládala fungovat... :-)
      A žehlení fuj! Většinu věcí stačí dobře pověsit a uschne to rovné... ;-) Žehlím jen košile na jednání (na běžné nošení ne) a pár svých triček z takových divných materiálů... A 90% žehlím až ráno když je potřeba si to obléct, pak to není taková hrůza, když nad tím člověk stráví 3 minuty místo 2 hodin :-)

      Vymazat
    3. Jsi praktická žena! :)

      Vymazat
  2. Uf, jeste ze jsi to sem o tech bramborach nenapsala!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vim! To by byla hrozná ostuda...

      Vymazat
  3. :-D u nás je někdy i měsíc prádlo v koši připravené na žehlení. Hrozné! Blbý je že manžel nosí košile a že jich má :-D.
    Joo, návraty z cest je někdy hoodně náročná :-) skočit rovnou do ruchu a práce mě někdy ještě víc unavilo než před dovolenou. Takže odpočinul si vlastně někdo?
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale joooo, ty hodiny, co jsem naspala na dovolený už mi nikdo nevezme :D.
      Košile jsou mor... Martin naštěstí pracuje doma, takže nespotřebuje košili denně, což znám z dřívějška a nebylo to nic moc :). A v létě rovnou dvě denně... Bleh.

      Vymazat
  4. Tak jsem se pobavil, ne škodolibě, ale prostě..snad mi rozumíš =), díky za zpříjemnění pondělního dopoledne =).
    A obrázky jsou srdcový..moc krásný..

    Fajn pondělí,
    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
  5. Obrázky najkrajšie...a prajem skoré naštartovanie a naladenie na domácu frekvenciu( aj keď si myslím, že človeku sa po takej dovolenke asi ani moc nechce, však:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych se překvapivě naladila moc ráda, kdyby to šlo nějak rychleji :). Teď mne štve, že nefunguju, jak bych potřebovala :).

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Ancistrusy... :) A dva pancéřníčky. Rozmnožily se ancistrusáci :).

      Vymazat
    2. S tym mame velky problem aj my. Mnozia sa takmer kazdy mesiac. Esteze mame akvaristu, ktory ich od nas berie, lebo inak by asi museli do potoka.

      Vymazat
  7. Krásná přání, Markét! Budeš je mít ve stálé nabídce?
    A s článkem jsi opět pobavila :-) Koukám, že k žehlení máme velmi podobný přístup - já taky vlastně žehlím v podstatě v sebeobraně nebo až muž začne brblat, že nemá košile a trička :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, díky, přání jsou na Fleru a už tam zůstanou na stálo a budou další, ne jen srdcová :). Moc mě baví tyhle malé formát. A navíc, je to cenově dostupnější a má to účel, takže jsem spokojená a doufám, že budou i zákazníci. :)

      Vymazat
  8. Pravidlo zrušit pravidlo žehlení? Tak takové pravidla říkám ANO. :D Žehlení, škrobení, zašívání ponožek, vývařovna obědů a mytí oken = zrušit! :) My jsme měli kdysi rybičky, které se moc nekrmily. Furt se množily a pak ty velké požíraly ty malé, ehm, hehe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ehm, to je trochu... tak nějak... hrozné, ne? :)

      Vymazat
  9. Taky se přidávám do klubu nežehlících, nesnáším žehlení snad ze všeho nejvíc a ne nevyžehlené prádlo jsem si pořídila obří koš. Vejde se toho tam fakt hodně :-) Přání jsou krásná, určitě se dovybavím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smrt žehlení!
      Přání teď nějakou dobu budou, takže až budeš chtít, víš, kde je najdeš ;).

      Vymazat