sobota 27. prosince 2014

Krásné mačkání na trase Estelí-Matagalpa

Pacifik byl fajn. Všechno plynulo tak pomalu a líně, jako když se táhne jahodový sirup. Ale my chceme vidět víc, než pelikány za letu a tak nezbývá, než zase nahodit na hrb batoh a vecpat se do autobusu.

Hromadná doprava v Nice je extrémně levná. Tak levná, že za několik set ujetých kilometrů dáte sotva stokorunu. Jediný, s čím je nutný se smířit, je nepohodlí:

Autobusy se plní až po okraj a nakonec se tam jako zázrakem vždycky někdo cestou ještě vejde. A když už si myslíte, že déle nevydržíte stát na jedné noze, nastoupí kypré prodavačky kokosových karamel a s grácií sobě vlastní neúprosně přitlačí vaše kolena ještě hlouběji do boku sedícího cestujícího. Protože jinak by tam přece nemohly projít a něco prodat. To dá rozum. Oddychnete si, když vylezou. Ale oddychnete si jen na chvíli, protože autobusem zrovna prochází výběrčí jízdného. (Jízdenky koupené předem? Ale, prosím vás!) Po výběrčím nastoupí slepý muž s harmonikou. Zahraje a zazpívá píseň o nsmírných krásách Nikaraguy a pak prochází a vybírá peníze. Je to všechno? Nikoliv! Ještě vás pobaví prodejce vitamínů nebo masti na bolest. Popřeje pěkného dne a spustí svojí monotónní řeč o zaručeně léčivých účincích svého přípravku. Pak se již tradičně procpe autobusem a nabízí to úžasné zboží k prodeji. A v tuhle chvíli vybíhá zpod Martinových nohou malé kuře a odchází uličkou směrem k řidiči.

Cestu od Pacifiku do Estelí jsme absolvovali třemi autobusy. Z Las Peñitas busem do Leónu (jezdí každou hodinu), v Leónu jsme taxíkem přejeli na druhý terminál, kde akorát plnili bus do Estelí. Avšak v San Isidoru nás vyházeli a museli jsme počkat asi tři minuty na navazující bus. Celá cesta trvala asi 4 hodiny.

Estelí.

Nic moc teda, to vám povim.

Panoramata super, o tom žádná! Zeleno, hory, vlnité vršky. Vyveze vás tam někdo na Štědrý den? Ne, prosím.

Navštívili jsme dva tour operatory, kteří na nějaký rozvoj turismu z vysoka dlabali. Lo siento, no hablamos inglés. Ale jestli chcete na výlet, tady si to pěkně přečtěte sami (vytahují desky s anglicky popsanými výlety). Zítra? To ne, jsou Vánoce...

Svým způsobem jim rozumim. Taky by se mi nechtělo makat o svátcích. A proto nepracuju v turismu.

Estelí neni bohužel ani pěkný město. Přespíme a padáme odsud. Nechcete naše peníze? Dobře, frčíme dál. Hned ráno chytáme autobus na jih.

Matagalpa.

Matagalpa je mnohem teplejší než Estelí, kde bylo příjemných pětadvacet. V Matagalpě do nás udeřilo slunce o síle subtropické planiny položené devět set metrů nad mořem. Velmi horké a velmi agresivní. Martina to porazilo dočista a v milém hotýlku La Buena Onda odpadl po obědě do postele. Třásl se jak osika. Přehřátí. Já to ustála.

**********************************************

V noci z 24. na 25. prosince ustřelili v Matagalpě Ježíškovi zadek.

Oňostroje začaly kolem šesté odpoledne a trvaly v kuse až do jedné do rána. Nekecám. Nepřetržitý řetězec výbuchů nebral konce. Nemám ponětí kolik pracek bylo ustřelených a co vlastně takhle slavili, jestli skutečně v Nikaragui považují za nutný oslavit narození Páně dělobuchy, jistý ale je, že se bojim, co přijde na Silvestra.

Ve tmě tiše přemýšlím o tom, že kdyby nastala náhlá evakuace kvůli požáru (nedělám si iluze o bezpečnosti zdejší pyrotechniky) a my se museli rychle sbalit, že vlastně máme všechny věci rozházené různě po pokoji. V hlavě si spřádám plán, co bych popadla jako první do ruky a jestli bych si z koupelny stihla vzít svůj oblíbený pleťový krém či nikoliv. A co kdybych to, proboha, nestihla?

Úspěšně jsme nikaragujskou apokalypsu přežili.

A protože se Martin den po té rozhodl ještě pro jistotu vydržet v posteli a ukonejšit rozháraný organismus, měla jsem celý čtvrtek pro sebe (a jeho snídani taky celou pro sebe). A jak do sebe soukám poslední část džusu z něčeho neuvěřiteně hustýho a dobrýho, přiletí se nasnídat kolibřík.

Kolibřík! Víme všichni dobře, co se mnou dělá ptactvo. Zkamenělá úžasem pozoruju toho piditvora a přeju si mít ruku Saxany, co se z venkovní jídelny doplazí pro foťák do pokoje, vymění objektiv a zase se doplazí ke mně zpátky. Ale ten malej neřád někde nad naší jídelnou bydlí, takže jsem ho přeci jenom ulovila. Plus jeho souseda, žlutého a velmi opatrného pana ptáčka.

Tomu říkám dárek pod stromeček.













Fakta:
Hotel La Buena Onda $30 
Výlet na kávovou plantáž $40/os.
Výlet do mlžného pralesa Selva Negra $38/os.

14 komentářů:

  1. Marki, poctivě vše čtu a ten kolibřík mě dostal. :-) Užívejte zážitků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahooooj! :)
      Děkuju, že čteš! Já už mám pocit, že ten můj blog skoro nikdo nečte, tak mne těší moc, když se holky ozvete. Díky! Krásný zbytek roku přeju :)!

      Vymazat
  2. Konečně jsem se dostala k počítači a mohla si vše v klidu přečíst. Jupííí! :D Čtu, že už máte supr zážitky, tak užívejte dál a bacha na to zrádné sluníčko .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, sluníčko tu má sílu, ale dneska je pěkná zima, asi 20 stupňů a je zataženo, takže je to v klidu :)
      Krásný zbytek roku!

      Vymazat
  3. Cestuji virtuálně s tebou a závidím!!!
    Ptáčci úžasní, oba!!
    Užívejte a opatrujte se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko, díky a krásný zbytek roku! :)

      Vymazat
  4. Takovej kolibřík v akvarelu! Joj se těším :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, to by mohlo vypadat dobře :)

      Vymazat
  5. Ja te sleduju! Kolibrik je uuuuuaaaaaa!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeeee, ahoooj! Dik! :)
      Kolibrik tu bydli a je pekna mrcha, jak vidi jinyho, hned hrozne nadava a posila ho pryc :)))

      Vymazat
  6. To je ale krasavec :)
    Já si konečně užívám sluníčka a sněhu, taky dobrý ne :)
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Martino, zasněžený hory miluju! Užívej, to musí být krása! :)

      Vymazat
  7. Odvolávám ptačí péro na zemi. Vyškubej jim je všechny! :D Každopádně žlutý malý kámoš, co to je, žlutý vrabec? Ten si mi líbí. :) Fotografická ruka Saxany, to je vždycky o nervy, hehe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čoveče, překvapivě se tu žádný peří nikde neválí, což je fakt divný. Ani ten žlutej vrabčák nechce nic upustit...
      Ale nevzdávám to! :)

      Vymazat