pondělí 20. ledna 2014

Vietnam - tipy, výdaje, postřehy

Achoooooj z Prahy!

Je tu šedo, pravda, ale jinak jsem ráda, že jsme doma a to říkám uplně upřímně bez hraní si na to, jak je to tu strašný, že lidi se tvářej, na stromech nejsou listy a jídlo je drahý. Ne ne ne, je tu blaze, domluvím se s každým, máme obrovský čistý byt, rodinu na dosah, přátele na dosah, hospody, kde je potkáme a tak vůbec.

Kdo četl příspěvky pravidelně ví, že to byla zajímavá cesta, kdo nečetl, nečte pravděpodobně ani teď.

Pokusím se předejít pár otázkám, respektive, pokusím se odhadnout, co lidi asi tak může zajímat...

V případě cen, je přepočet na naše 1000 vietnamských dongů = 1 Kč (zhruba). Jednoduché.

1. Vietnamská meziměstská doprava

Naprosto bez problémů ve smyslu dostat se někam. Počítejte s tím, že se ale anglicky/francouzsky/svahilsky/česky skoro nikde nedomluvíte a vietnamský název místa, kam směřujete vyslovíte stěží správně. Mějte tedy prstík neustále zabodnutý v průvodci u názvu a všem to pořád na autobusáku ukazujte a to včetně řidiče autobusu (tomu vlastně nejvíc). Jinak se ničeho nebojte, ukážou vám kam máte jít, kde koupit lístky, kam si sednout, kde vystoupit. A budou to myslet dobře.

Dalším řešením jsou dopravní agentury pro turisty (například Sinh Tourist). Jsou o trochu dražší než klasická místní doprava, ale jsou spolehliví a někdy vás i naberou přímo u hotelu. Také vás dopraví do nejznámějších turisticky atraktivních míst, jako jsou národní parky a jiné zajímavosti. Jsou ve všech větších městech v centru.

Veškerá doprava na delší vzdálenosti je včetně pauzy po zhruba dvou hodinách jízdy. Staví se na místech, kde se můžete najíst a dojít si na toaletu.

Většinou se nám stalo, že pokud jsme nejeli do konečného města, autobus po cestě jen přibrzdil a vyhodil vás u silnice v místě, kam jsme chtěli jet. Někdy to bylo blízko centra města, někdy dál. Nikdy ale nezajeli přímo na autobusák do města. Doporučuju mít někde na mobilu nebo na iPadu načtenou mapu Vietnamu.

Vlak
2. Vietnamská doprava ve městě

Taxíky mají nástupní cenu 11 000 - 13 000 Dongů. Za kilometr se platí 12 000 - 13 000 D. Celonárodní síť taxi Mailinh (zelené taxíky) je spolehlivá a má vždy zapnutý taxametr (pokud ne, řekněte si o zapnutí, ale to se nám nestalo). Jinak jsme chodili všude pěšky, ceny za svezení na kole nebo na motorce nevím.

Na každém místě, kde staví autobus a vyhazuje lidi, čekají týpci na motorce, že vás svezou. Nebojte se jich, je to normální a nabízejí odvoz i místním. Je jen na vás, jestli s nima chcete jet nebo ne. My to odmítali. Jednak neměli helmy pro spolujezdce a jednak nám nevadí chodit pěšky. Pokud byl cíl daleko, brali jsme taxíka.


3. Jídlo na ulici

Jestliže jste ochotní jíst v jídelnách a u stánků na ulici, můžete se najíst za 100 - 250 Kč na den (3x denně jídlo, kafe a čaje, nějaká zmrzka nebo něco podobného). Cena talíře polívky na ulici je 20 000 - 65 000 D.
Vietnamské hygienické standardy jsou jiné než u nás, ale není to katastrofa, po které umřete. Hlavním předpokladem pro cestování je očkování proti všem typům žloutenky a břišního tyfu, takže vás snad jen tak něco nepoloží. Navíc, jídlo na ulici je vynikající, mnohem lepší než v restauracích (vyzkoušeno) a jsou to větší porce.

Ve Vietnamu se používají k jídlu hlavně hůlky, co nejde nabrat hůlkama, nabírá se lžící nebo vidličkou. To všechno bývá rovnou na stole. Hůlky si vždycky utřete před použitím do papírového kapesníku. Dělaj to i místní a je to řešení hlavně proti všudypřítomnému prachu.

Velmi doporučuju naučit se jíst ostrá jídla. Dávka chilli vám vydezinfikuje útroby a taky posílí srdce a v horku, paradoxně, ochladí. Maj to vymyšlený. Jídla na ulici nebývají vždy rovnou ostrá, ve většině případů je na stolečku připravený talířek s čerstvýma chilli papričkama, drcenýma papičkama nebo nálev s drceným chilli (nebo všecko dohromady). K tomu limeta a bylinky. Bylinky neházejte do jídla celé, ale oberte si listy a stvol někam zahoďte. Kamkoliv. K solení použijte hnědou rybí omáčku nebo omáčku sojovou. Sůl na stolečku najdete stěží, kvůli vlhku. Za chvíli by z ní totiž byla jen nepoužitelná hrouda.

Tam, kde mají v menu psí maso, bývá jasné označení psa na vývěsce (buď obrázek celého psa nebo psí hlavy).

Jídelna v Saigonu.
4. Pití

Vietnamský kafe je.... vynikající, ale silný. Často se pije v poměru dvě třetiny kávy a třetina slazeného kondenzovaného mléka (Salko). Na stůl dostanete překapávátko s kávou a sklenici s ledem. Když se vám káva překape, spolu s mlékem ji vylijte do sklenice s ledem a to celé pořádně promíchejte. Stejně to bude silný jak blázen, takže je dobrý ještě počkat, až led částečně roztaje. Cena kávy je 20 000 D a výš.

Ke kafi se často zdarma podává vychlazený zelený čaj nebo vývar z rýže. Vynikající, osvěžující.

Vodu z kohoutku jsme nikde nepili, led jsme ale měli běžně v pití a všechno bylo ok. Údajně ho dělají z převařené vody, čemuž docela i věřím.


5. Ubytování

Vietnam podle našich zkušeností už v cenách ubytování dohnal Thajsko. Ne ale kvalitou. V Thajsku se nám ani jednou nestalo, že bychom odešli z hotelu s tím, že tam spát teda nebudem. Ve Vietnamu několikrát. Vřele doporučuji nejdřív chtít vidět pokoj. Jsou na to zvyklí a žádný problém to není.
Mrkněte na koupelnu, na podlahu, na povlečení na posteli a pak se teprve rozhodněte.
Naše ceny ubytování byly od $ 13 - $ 50. Chtějte pokoje s oknem (často jsou v malých úzkých hotýlcích nejlevnější pokoje bez okna, ale to nedoporučuju z mnoha důvodů, od bezpečnostních po hygienické) a co nejvýš.

Co nejvyšší patro vám zaručí a.) větší klid a izolovanost od šíleného všudypřítomného hluku. b.) malou pravděpodobnost švábů, kteří žijou v potrubí a kanalizaci, c.) zdravé šlapání do chodů.

Wifi měli kromě ostrova Phu Quoc všude.

Detailní příspěvek o ubytování bude zítra.


6. Životní prostředí ve městech

Na jednu stranu strašné. Z našeho pohledu někdy až nepochopitelné. Nejdřív ze všeho se oprostěte od toho, nač jste zvyklí. Nečekejte všude odpadkové koše. Radši si do batohu vemte pytlík na odpadky a pak to vyhoďte, až to bude možné. Rozhodně se neučte házet všechno na zem jako oni. Tím ničemu nepomůžete. Plasty se válejí po zemi všude, včetně autobusů.
Je ale potřeba dodat, že se to liší město od města. Některá se fakt hodně moc snaží a některá na to prdí.
Na druhou stranu, příroda je nádherná. Rýžová a bylinková pole za městem fascinující. Květena obdivuhodná.
Parky si udržují čisté všude, což je moc fajn. Vůbec parky obecně jsou takové oázy klidu a pohody. Umějí je moc pěkně, jsou vášniví milovníci květin a tvarovaných živých plotů. Využijte toho a udělejte si vždycky čas na městský park, budete překvapení. Doufám, že příjemně.

Vzduch ve městech je plný prachu a splodin z výfuků motorek. Motorky tvoří tak 90 % dopravy ve Vietnamu, zbytek jsou auta a kola. Způsobuje to hrozivý hluk a smrad.

Bohužel...
7. Zvířata

Zavřete oči, nedívejte se, nesuďte. A ať vás ani nenapadne jít do ZOO.

Kdo nemá rád hmyzáky a divoká zvířata obecně, bude ve Vietnamu spokojen. Co nesnědli Vietnamci nebo pouliční psi se schovalo co nejdál od lidí, takže potkáte tak maximálně gekona nebo šváby. Gekoni jsou v pokoji požehnání, protože se živí hmyzem, no a proti švábům neuděláte nic, protože žijou v potrubí. V ubytování jsme je ale potkali jen dvakrát.

Gekonek na závěsu v bungalovu.

8. Zvyky

Co jsem si všimla a liší se od našich zvyků, je například nepoužívání kapesníků. Pro mě to bylo dost těžký, zvykat si na to, že člověk, co jde před vámi na ulici se najednou ohne do strany a odhodí nudli. Plus ten zvuk k tomu... No ale, co se dá dělat. Prostě to tak je. Tečka. Jo, je to nechutný.

Zouvání bot. Nejvíc na severu. Do pokoje v hotelu lezte bez bot, do některých obchodů (těch malých, třeba s oblečením) taky. To ale poznáte, protože už tam většinou něčí boty před vchodem leží.
Zouvá se taky v budhistických pagodách.

Nerozčilujte se. V Asii je obecně brané jako velmi neslušné projevovat negativní emoce na veřejnosti. Radši se zasmějte a nepříjemnou situaci přejděte nebo vyřešte v klidu.

Kouří se všude. Bohužel. Včetně některých autobusů a vlaků. V turistických autobusech se kouřit nesmí. Ani na letišti a v letadle. Proto to ze záchodků v letištních budovách smrdí jak z kuřáckýho doupěte.

Svatební tabule.
9. Jazyk

Znaky v čínském stylu byly do latinky přepsány někdy v 18. století. Od té doby vietnamštinu tvoří krátká, jednoslabičná slova, ke kterým se přidává spousta interpunkce, někdy k jednomu písmenku i několik najednou. Je to interpunkce pro tóny. Vietnamština má 6 základních tónů. Pro nás je extrémně těžké se to naučit a pro ně je zase mučení mluvit anglicky se srozumitelným přízvukem. Přesto si dejte tu práci a naučte se alespoň pozdravit a poděkovat ve vietnamštině. Uděláte jim obrovskou radost a hned se na vás budou dívat jinak.


10. Nákupy

Co se vyplatí ve Vietnamu koupit? Především jejich nádherné rukodělné výrobky. Lakované krabičky, ručně dělané hůlky na jídlo, hedvábí, čaje, kávu, šperky ze dřeva a z perleti, perly.

Kávu a čaj kupujte ve městech (maj spešl ochody na čaj a kafe jako u nás). Na farmách a na zastávkách pro turisty je mají mnohem dráž. Na tržnicích je taky všechno překvapivě dražší než v malých obchodech.

Naopak hedvábí je za dobrou cenu přímo u zdroje nebo i ve městech, ale někde stranou, mimo nejdražší turistické ulice.

Šperky zde seženete ze všech materiálů a je jen na vás, jestli chcete podpořit trh s želvovinou, hadí či krokodýlí kůží nebo jinými, u nás z pohledu zpracovávání zakázanými materiály. Já jsem si koupila náramky z buvolých rohů, ale nic z želvoviny jsem si nekoupila, byť jsou to nádherné věci. O peněženkách a kabelkách z hadí kůže ani nemluvím. Jenže, bylo by mi stydno to nosit.

Perly nakupujte na perlových farmách nebo v obchodech perlových farem. Nikdy ne na trhu, protože ten vám nezaručí autenticitu.

Nechte si něco ušít na míru. Je to levné, například moje hedvábná halenka stála 720 Kč. Ušití do druhého dne je podezřelé, raději běžte tam, kde si na to udělají alespoň dva nebo tři dny čas.

Nekupujte fejky, je to trapný.


11. Počasí

V době naší návštěvy, tedy prosinec - leden, byla na severu pěkná zima. V Sapě sněžilo, v Hanoi bylo kolem 15 °C, na pobřeží 10 - 15 °C. Tohle počasí, plus na některých místech déšť, bylo až do středního Vietnamu, v Centrální vysočině bylo naopak sucho, slunce a kolem 25 °C. Od Dalatu níž bylo bez deště a 25 - 30 °C.


12. Sever nebo jih?

Kdybych si musela z časových důvodů vybrat, tak bych volila kvůli přírodě a historickým památkám raději sever a střední Vietnam. V těchto místech je ale nejlepší počasí až od března.

Příroda centrálního Vietnamu.
13. Lidi 

Jednoznačně jeden z nejmilejších národů, jaké jsem potkala. Srdečný, usměvavý. Neočekávají spropitné, naopak je dost vyvedete z konceptu, když budete měnit celkovou cenu účtu směrem nahoru ve snaze je obdařit nějakým Dongem navíc. 

Budou vám mávat a zdravit vás a nic za to nechtějí. Jenom odpověď, z čehož budou mít nesmírnou radost.  

   
14. Peníze

Hotely se dají platit v dolarech, bankomaty jsou ve městech všude, ale jinak se platí v místní měně. V pouličních směnárnách jsou horší kurzy než v bankách. Turistické agentury také přijímají dolary.

15. Bezpečnost

Nikde jsem za celou dobu neměla pocit, že jsme v ohrožení nebo nás chce někdo okrást. Foťák jsem měla stále na krku a ani ten žádnou extra pozornost nevyvolával. V noci jsme nikam nechodili, takže pouliční bezpečnostní podmínky po cestě z diskotéky nebo hospody soudit nemůžu.

Celkové výdaje

Jídlo na ulici, sem tam restaurace, kafe, čaje, piva, koktejly, slušné hotely, třikrát vnitrostátní přelet, cestování vším, od místních autobusů a vlaků přes turisťáky, nákup dárků a suvenýrů nás za 6 týdnů stálo 64 000,- (dvě osoby). Rozpočet byl 1600 Kč pro oba na den.
Pojištění bylo 1350,- na osobu.
Letenka do Vietnamu s Emirates 21 500,- na osobu (dá se letět i levněji, například s Aeroflotem).

Tedy, celkové výdaje pro dvě osoby za měsíc a půl byly cca. 110 000,-.

Když bych chtěla být systematická, až trochu syslivá, napsala bych, že cena třítýdenního poznávacího zájezdu do Vietnamu s cestovkou, pro jednu osobu je zhruba 60 000,-, znamená to tedy, že jsme za stejnou cenu mohli na stejném místě pobýt jednou tolik času. To je dobrý, ne?

A teď nezbývá, než všech 1690 fotografií, které za tu dobu vznikly, probrat a proměnit to na zhruba 500 kousků a pak to probrat ještě víc a udělat z toho přijatelných 300.

A ještě maličkost. Jestli si někdo klade otázku, zda je Vietnam chudý, tak ano. Je to strašně chudá země. Průměrný měsíční plat v turistickém ruchu, tedy v odvětví, které je placené poměrně dobře, je 5000 Kč...

Dneska zdravíme oba a samozřejmě, pokud máte dotaz, který jsem tu nezodpověděla, ptejte se, ptejte se, ptejte se.










22 komentářů:

  1. Tvé vyprávění jsem sledovala celou dobu a moc mě to bavilo, píšeš úžasně poutavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milko díky, ani jsem nedoufala v tolik pravidelných čtenářů :)

      Vymazat
  2. už ani neviem čo som sa ešte chcela opýtať...
    posledná fotka je naj...
    a prečítané všetko...

    OdpovědětVymazat
  3. Napsala jsi to tak skvěle! .)
    Vždy jsem se moc těšila na tvé příspěvky a moc mě bavily! .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anet, díkes, tak doufám, že ses mezi tím stihla naučit na ty zápočty ;)

      Vymazat
  4. Taak! Ako keby som tam uz bola tak zaujimavo pises! Ano aj ja som sa chcela este nieco spytat ale necham si to prejst cele hlavou a potom :-) Adika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Adiko, to zní skoro až záhadně, tak se pak nezapomeň s otázkou připomenout :)

      Vymazat
  5. Super zpravodajství ze světa:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, díky moc, teď je řada na Tobě :)

      Vymazat
  6. Vitej doma vypada to zeste si to moc uzili

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Jo, užili jsme si to náramně :)

      Vymazat
  7. Snad nebude double komentář, nějak se mi nenačetl.
    Super čtení celou dobu, děkuji. Pro případní zájemci mají snad všechny potřebné informace. Docela rychle to uteklo. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. úžasné...to je na knihu!! Vítej doma :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! S knihou nemůžu souhlasit, ale nějaký článek na pokračování do časáku by to mohl být :)

      Vymazat
  9. Týý brďo, 1690 fotek...... ale myslím že bych dopadla stejně:-))))
    Byl to bezva seriál!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko, díky moc. Fotek je nejvíc, co jsem kdy přivezla a musím to zoracovat co nejrychleji :)

      Vymazat
  10. Výborný, vítejte zpátky! Taky bych se zas někam rozjela...
    Btw - obrázek už je zarámovaný a visí ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. Moc hezký článek! :) Při jeho čtení jsem sama zavzpomínala na svou cestu do Vietnamu. A také mě to v mnohém inspirovalo, takže o tom také píšu blog...
    Některé zážitky mám podobné, některé úplně jiné - asi proto, že já tam nejela jako "turista", ale jela jsem tam za svou budoucí rodinou, takže jsem tam hodně času pobývala v rodiném prostředí - a žila jsem vlastně stejně, jako místní lidé.
    Nafotila jsem tehdy nějakých jedenáct tisíc fotek :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Být přímo v rodině musí být super zážitek! :)

      Vymazat