středa 31. července 2013

Washi pásky

Mám ráda tyhle potištěné pásky. Jsem hračička. A těší mě, že už jsou k sehnání za mnohem normálnější ceny, než před časem. E-shop, věnovaný celý washi páskám, najdete tu.

Takže, když Iri vyhlásila na svém blogu Můj dům můj squat kreativní soutěž týkající se washi pásek, neváhala jsem ani minutu, sebrala jsem všechny pásky co mám a pokoutně se vydala po bytě s myšlenkou, co bych s páskama mohla pěkně oblepit.

Nakonec to odnesly tři věci. Předně naše pračka. Není nejnovější a občas stávkuje a nechce ždímat. Často jí nadávám. Tak jsem ji oblepila a třeba ji tenhle vlídný přístup obměkčí a bude zase pracovat na plný úvazek.

Bedýnky na obrázky, které mám připravené na Dyzajn Márket. Samotné se mi líbí tak, jak jsou, ale decentní polepení, navíc puntíky, se hodí.

A do třetice zeď! Vyrobila jsem na ní ne úplně geometricky přesné kvádry a jeden domeček, co se dá nakreslit jedním tahem.

Voilá! I s efektem polaroidu.










úterý 30. července 2013

Senza box a Lady box se spojily

Informace z nadpisu není žádná novinka, ale já nejsem primárně kosmetický blog, takže si takovou zpožděnou informaci snad můžu dovolit.

Na jaře jsem si objednala od každého boxu zásilku, zajímalo mě, co se v nich skrývá a jak to vypadá a došla jsem k názoru, že už jsem poněkud náročnější a více už jsem boxíky neobjednávala.
Ale jsem jak stará Kelišová a stejně jako ona jsem zvědavá až hrůza, takže když jsem se dočetla o této fúzi, totiž spojení obou boxů, neváhala jsem a jejich první společný balíček jsem objednala.

A výsledek? Opět neohromil, ale já opravdu nejsem ta správná cílovka.

Předně nechápu, proč je obsah ve dvou krabicích. Nestačila by jedna? Nebo je to názorná demonstrace, že se LB a SB spojily? Nebo maj přebytek v kase či co?

Takže došla růžová krabička s bílou krabičkou uvnitř. Obsahem je devět produktů, z nichž pět je čistě sprchových a umývacích. Zvědavá jsem na sprchový gel Rituals, poněvadž můj kamarád tvrdí, že je na Rituals vyloženě závislý. A není gay a dokonce je to ajťák. To už je na pováženou, co? Tuhle magii musím rozluštit. Sprcháč od Palmolive z řady Mediterranean Moments s arganovým olejem (všechno je teď s arganovým olejem, všímáte si?) docela hezky voní a hodí se mi do sprchy po bazénu. Organický veganský šampon i+m se hodí tamtéž, bohužel voní po citrusech a to já nerada. Macadamia Natural Oil maska na vlasy bez parabenů mě zajímá a těším se, jak bude vonět a jak budou vlasy pak vypadat. No a pětici uzavírá ručně vyráběné bylinkové mýdlo Meduňka, které ovonělo celou krabičku. Bohužel, citrusově. Ech, neměli byste tam něco jinýho než citrusy? Třeba levanduli?

Zbylé věci jsou mi skoro všechny, slušně řečeno, k prdu.
Sada na obočí je mi s mým výrazným a tvarovaným obočím uplně k ničemu a černá fixa na linky Super Liner od L'Oréalu taky tak, linky si dělám v pastelových barvách. O fuchsiové rtěnce ani nemluvím. Další fuchsiová rtěnka... Z těch věčných fuchsiových rtěnek přibalovaných k různým akcím a balíčkům mám pocit, že se toho výrobce prostě potřebuje zbavit, páč to nikdo nechce. A jsem hluboce přesvědčená, že tahle barva sedí opravdu málokomu. Proč nepřibalí raději něco neutrálního?

Poslední záležitostí byly "polystyreny" s čokoládovou polevou a ty jsem hned vdechla. Okamžitá spotřeba, řekla bych.

Podtrženo sečteno, ne-e, kupovat boxíky opravdu nepotřebuju. Ale upřímně jim přeju, ať se jim daří, páč prorazit s čímkoliv novým bývá dost prekérka.
Tolik tedy od Kelišky, která se vrací ke svým oblíbeným značkám. Pápá.




Sada na obočí.








pondělí 29. července 2013

Sníh a mráz

Ani ve snu by mě nenapadlo, že budu dávat v létě na blog fotky se sněhem. Ale je to tak a já, největší milovník léta, slunce a vysokých teplot mám problém s tím, co už se týden děje v Čechách.

I když jsem zažila i vyšší teploty a nejsem určitě sama, tak to bylo vždycky tam, kam tyhle teploty patří. Rovník, deštný prales, africká savana, ostrov v Indickém oceánu... Normálka přece, ne? Je to snesitelné, protože vzduch je vlhký, teda až na tu Afriku, ale tam to bylo taky v pohodě, protože v noci teplota klesala o mnoho níž a okolí se ochladilo.

Ale tady? Navíc v Praze mezi betonem? Ach ne, díky! Radši bych hlasovala pro běžné české léto s teplotami do třicítky. Co jsme to s tou naší planetou provedli?

Takže pár chladivých obrázků se pro dnešek jistě hodí.

Větrné elektrárny v Krušných horách

Krušné hory nad Teplicemi

Naše teráska po návratu z Thajska. Teplotní rozdíl 50°C...

pátek 26. července 2013

Chilli papričky

Na chilli papričky mě přivedla Iri z blogu Můj dům můj squat, které tímto děkuji a z naší vzájemné spolupráce, tedy z její vize a z mého umu vizi převést do digitálních křivek, vznikla následující dílka. Iri, která celý obrázek vymyslela, má nápis na míru podle svých představ a je jen její. Nápisy v těchto verzích už jsou poupravené a obrázky jsou k prodeji na Fleru. A taky budou samozřejmě na Dyzajn Márketu v sobotu 3.8.

Chilli papričky jsou zábavné, napadají mě už i další verze, co by se s tím dalo dělat, takže je možné, že se tu ještě někdy objeví.


Mezi finálním obrázkem s papričkami v pastelových barvách vznikl tenhle retro mezistupeň.




čtvrtek 25. července 2013

Teplice

Jak jde o Teplice, neznám bratra (ani sestru). A vůbec o celé České středohoří. Uplně neobjektivně jsem schopná bez kompromisu tvrdit, že je to nejkrásnější místo Čech i kdyby mě mučili.

České středohoří je totiž magické a tajemné. Má komplikovanou historii, mnohdy dost temnou. Také mělo velmi zničenou krajinu, která se ale během posledních dvaceti let, až na výjimky, zcela zotavila. Například na mostecké uhelné doly je žalostný pohled, je to jako velká otevřená jizva. Ale ten zbytek, ten stojí za návštěvu a jestli České středohoří a Podkrušnohoří neznáte, vydejte se tam a stavte se v Teplicích. Je to nádherné místo.

Jedna z věcí, která mě opakovaně dostává do fotografické a estetické extáze, jsou staré novoklasicistní a secesní domy, máme i pár kousků z funkcionalismu (palác Concordia například). Centrum Teplic je jich plné a není problém si v některém z nich pronajmout byt a zažít tu krásu i zevnitř. Nevěřili byste, jak úžasně zachovalé ty byty jsou. Velkorysé prostory, jasanové obložení v halách, krby, kachlová kamna, ohromné posouvací dveře, stará špaletová okna, francouzská okna, štukování, převysoké stropy. A domy mají jména. Všechno je to k mání za mrzký peníz (když to porovnám s pronájmy v Praze). Jednou si tam chci koupit takový byt, sním o něm.

A abyste mi věřili, mám pár fotek.

Jo a kdybyste se rozhodli pro výlet do Teplic, dejte mi vědět, poradím vám, kam na dobrý oběd.















středa 24. července 2013

Řehlovické proudění

Každoročně se do areálu bývalého pivovaru v Řehlovicích u Teplic sjede parta umělců, hodně Němci a Češi, ale i jiné národnosti a týden v areálu tvoří. Oficiální název je Proudění. A potom to vystaví.

Zúčastnila jsem se tenhle rok zábavné vernisáže, i když přiznávám, že tohle jsou umělci non plus ultra a často fakt nerozumím, co chtěli svým dílem říct. Ale to se mi stává i v galeriích a věřím, že nejsem sama.

Co čert nechtěl a já hloupá jsem dopustila, bylo vybití mýho digitálu v tu nejméně vhodnou dobu. Těsně před zahájením vernisáže. Bloody hell! M. mi vrazil do ruky svůj starý analog, sice stejné značky jako můj digitál, ale to mi prd pomohlo. Tak dlouho už jsem na manuál nefotila, až jsem se z toho orosila. Nakonec jsem nafotila víc, než celý jeden film, ale musím ho nejdřív nechat vyvolat.

Tak teď aspoň předkládám to, co jsem stihla nacvakat digoušem. Na fotkách paradoxně není ani jediný vystavovaný objekt, no vlastně akorát ta mozaika. Pokud ale něco vyjde na filmu, připojím to v nějakém z příštích postů.






Keramická opice z Řehlovic




úterý 23. července 2013

Folklór

Mám ráda tradiční výšivky, ať už ty z Moravy nebo odkudkoliv ze světa. Důkazem budiž moje ručně vyšívané šaty z Uxmalu z Mexika nebo vyšívaný polštářek z Ikei. Mám i tu jejich vyšívanou lampičku. A moc se mi líbí. Je to takové něžné.

Pondělek jsem věnovala právě výšivce, ovšem v digitální podobě. Mít čas na tu tradiční, tak se to i ráda budu učit, ale teď není ten správný čas. Tenhle obrázek je samosebou k prodeji na Fleru a můžu ho i na přání barevně sladit s interiérem. V tomhle je digitální grafika geniální a jedinečná. Zázraky na počkání!

Vedlejším efektem je folklórní pattern, který moc dobře vypadá na polštářku nebo obalu na mobil, které jsou k dostání na Society6. Každou poslední neděli v měsíci mívají dokonce poštovné celosvětově zdarma.









pondělí 22. července 2013

Dyzajn Márket

Přátelé, jde do tuhého. Původně jsem plánovala jít prodávat na zářijový Dyzajn Márket, ale po odeslání přihlášky (minulý týden) mi velmi rychle z DM odpověděli, že jestli chci, můžu už na ten srpnový. Na ten, co se koná za necelých 14 dní (!). I když jsem byla trochu v šoku a nejistá, neváhala jsem ani chvíli a napsala, že do toho jdu. Jsem prostě taková. Taková střelecká. Jsem totiž Střelec. Ostatně, ono to koresponduje s celým mým životem, pořád se mi dějí takové věci. Věčně se dostávám do situací, u kterých se říká "Hodili mě do toho a plav!".

Já vlastně plavu hrozně ráda. Takže se těším strašně moc, protože vím, že to nějak zvládnu. Jsem ten typ, co se hroutí, až když je po všem.

Takže, konec keců a uvidíme se, doufám, na place u Národního. U mého stánku najdete vám známé grafiky ve velikosti A4 a některé v A3. Přijďte, klidně se ke mně hlašte, pokecáme.

Hlavně nepanikařit!



neděle 21. července 2013

BB

Kamarádova pohodová fenka BB (čti bíbí). Fakt se tak jmenuje. A vlastně nevím proč. Musím se zeptat.

BB dokáže udělat ten nejsmutnější a nejvyčítavější pohled na světě. A přitom má doma dokonalý a nadstandardní servis. Jinak je to ale pes do nepohody. Prostě parťačka.



sobota 20. července 2013

Mňau!

A když už jsem byla u těch siluet, udělala jsem i pár kočičích.
Kočky mě baví, mám ráda jejich ladnost a nezávislost.

Kočičí obrázky budou k prodeji na Fleru. Pokud se vám líbí a chtěli byste barevnou variantu přesně padnoucí do vašeho bytu, neváhejte napsat svoje požadavky.
Ty černé siluety jsou ve skutečnosti puntíkaté, ale takhle zmenšené to není vidět.

Chtělo by to i nějaké pejsky, že? Něco vymyslím.








A poslední úlet je vzpomínka na studio Bratři v triku. Pamatujete?



pátek 19. července 2013

Praha

Přiznávám se, že jsem to nevymyslela, ale inspiroval mě plakát se siluetami New Yorku na Etsy a myslím, že těch plakátů s dominantami hlavních měst je udělaná už spousta. Těžko říct, kdo s tím přišel první. Možná, že už je na světě i pražský, ale já se po tom moc nepídila.

Nevybrala jsem ty nejvíc typické siluety, ale ty, co mě tvarově baví.

Dokážu si to představit na velkém plakátě, jako malý obrázek to nevynikne. Chce to minimálně alespoň A3, ale spíš víc.

Jako správný patriot se chystám i na dominanty Teplic. Možná to pošlu pak Kuberovi (teplický primátor). Hi hi.

 



Plakát, který mě inspiroval.

čtvrtek 18. července 2013

Illustration Friday - Travel II

With a book in your hands you can travel whenever you want.
Pencil + digital colors.

Téma Travel se dá zneužít mnoha způsoby. Třeba takhle, s dívkou, co cestuje mezi řádky.
Proč jen ty ručně dělaný obrázky trvají tak strašně dlouho? Když si sednu ke grafice dělané v počítači, po intenzivně prosezených hodinách to mám většinou během dvou dnů hotové. Když začnu stínovat strom tužkou, trvá to celou věčnost. To si nestěžuju, mě to baví, jen jsou tu jisté rozdíly a já bych si asi nikdy nemohla vybrat mezi jedním nebo tím druhým, i když stylově je moje ruční práce a práce na počítači výrazně odlišná.

Barvy jsou dodělané na počítači.




A ještě jedna verze, noční, kterou jsem ráno zhodnotila jako poněkud odfláknutou. I když, teď už se mi zase nezdá tak hrozná.


středa 17. července 2013

Bio nebio, organic life

Napadlo mě téma pro milovníky všeho organického a bio. Uznávám, že u nás to zas tak trendy není, ale Amíkům by to mohlo udělat radost. Radost čistou, přímo organickou.

Zelené plochy jsou z lístečků, ty červené zas ze srdíček. Holčičárna největší. Já vím.
K prodeji na Society6. A včera večer mi přišel mail ze Society6, že si dva z mých obrázků vybrali do jejich oficiálního e-shopu. Zázraky se dějí.





úterý 16. července 2013

Cukrárna Saint Tropez přes filtr

K svátku jsem dostala mimo jiné i tři dortíky z naší oblíbené cukrárny. Krom toho, že jde o prověřené dobroty, tak se chci spíš "pochlubit" jak činaně jsem vyzrála na svojí závist, kterou jsem chovala ke všem, kdo vlastní iPhone. Já jim totiž hrozně záviděla ty filtry ve fot'áku. Až tak, že jsem skoro zelenala závistí a nebyla jsem daleko od koupě iPhonu. Ale už jsem zachráněna, našla jsem volně ke stažení několik aplikací do Photoshopu, které tyhle filtry na fotky udělají taky. Jistě, mohla jsem se matlat s každou fotkou a k tomu filtru bych nakonec taky dospěla, ale hotová aplikace to VÝRAZNĚ zjednodušuje.

Tyhle efektní filtry obecně jsou tak trochu prasárna (věřím, že profi fotograf se jich přímo štítí), ale proč si občas nezpestřit fotoalbum něčím zajímavým, ne? Mně nejvíc dostal polaroidový efekt.





A nakonec to chudák odnesl i náš malý synovec... Doufám, že Mates ocení kreativní tetu. Třeba, až bude jednou svojí holce ukazovat, jak byl cute, když byl malej.