neděle 22. září 2013

Dyzajn Márket - Vanity Fair

Tak a máme to za sebou. Množné číslo proto, že nebýt podpory mého muže, který rytířsky absolvoval celý trh se mnou, asi bych se tam zhroutila. A i když jsem ho z nervozity celou dobu posílala domů, neustoupil ani o píď a já mu za to děkuju.

Zdaleka jsem se totiž necítila tak fajn jako na srpnovém trhu. Taky byla podstatně víc zima, což se ukázalo v plné síle po páté hodině, kdy výrazně přituhlo a ze mě už vyprchal polední svařák. A ani kašmírový svetr nepomohl, ani moje zimní Martensky nepomohly, jen mi tak tuhly pomalu nohy a najednou i záda a já se nemohla skoro ohnout ani pro tašku pro kupující. Nevím, jak to dělají prodejci na prosincovém DM, protože to musí být brutální.

Díky několika souběžným akcím, které se v Praze děly, přišlo neskutečné množství lidí. Fakt strašně moc. Což pro nás bylo samosebou dobře, jen se asi na plno projevila moje plachost, kterou jsem při svém prvním Dyzajn Márketu přebila euforií. Tentokrát mne chvílemi ovládala a já jsem z toho množství cizích tváří byla poněkud nesvá.

Ale! Přišla Rosa Mitniků, krásná Rosa, pozitivní a usměvavá a to mě moc potěšilo. Děkuju Roso, moc ráda jsem Tě viděla v reálu.
Taky přišla spousta dalších známých a kamarádů a to bylo taky moc pozitivní. Všem děkuju za podporu a milá slova.

A teď holá fakta...

Prodejkyně vedle mne mi brala zákazníky! Jinak moc milá paní, sympatická a tak, ale považte, ta dáma prodávala bederní zahřívací pásy v roztomilých barvách a rozličných eňo-ňůňo vzorech, že se na její stánek stála fronta a tvořila bariéru, samozřejmě v tu stranu, kde jsem měla stánek já. (Vsuvka - prosím vás, dělám si z toho legraci, neláteřím a té milé paní, která tvoří pod značkou Nice Belly, to samozřejmě ze srdce přeju.)
Navíc! Prodávala i bederky pro těhotné a jak můžete vidět na fotce, jedna těhotná figurína obtažená roztomilým vzorem barevných ptáčků na blankytně modrém podkladu stála přímo vedle mně. Takže, když už jsem navázala oční kontakt s kupující, ano, byly to vesměs ženy, tak v tu ránu jejich pohled sjel na tu figurínu, ty ženy začly tát jako máslo a zcela hypnotizované beze slova postoupily k vedlejšímu stánku a jaly se nakupovat bederní zahřívací pásy u mé sousedky, místo aby dotáhly svůj skvělý plán nakoupit si u mne obrázky...

Některé kupující jsem ale vybojovala a baví mě příběhy, které se za tou koupí skrývají. Například paní, která si šla pro už čtvrtý obrázek by myyna. To už je přece fanoušek, ne?
Nebo stará paní, která si před pár týdny udělala účet na americkém Etsy, obdobě českého Fleru (respektive Fler, je kopie Etsy), tam našla mezi miliardou prodejců můj obrázek s kočkami, který se jí velice líbil a na DM zcela náhodně narazila na můj stánek, kde jsem ty kočky prodávala. Měla radost a kočeny si koupila. Až mě to dojalo.

Ale ne vždycky se dějí pozitivní věci, to je jasný. Musí to být vyvážené. Asi třikrát jsem si všimla kyselého posměšku směrem ke svým obrázků a vždycky se jednalo o stejný typ lidí. Takoví mladí hipsteři, zřejmě kreativci ze Studia Najbrt, eh... Dělám si zas legraci. Nevím, co dělali, nicméně jim moje tvorba připadala dost směšná. Inu, co naplat, jedu si to svoje. Je potřeba potlačit ego a nebrat to vážně.

No, musím říct, že absence rámečků, které byly v Ikea vyprodané, způsobila na mém prodejním stole lehký chaos. Takže ty rámečky prostě potřebuju, vypadá to lépe. Nebo nějaký sofistikovaný stojan, abych neustále nemusela lidem připomínat, že se můžou těmi obrázky svobodně prohrábnout, sáhnout na ně, prolistovat... To se jaksi vylučuje s mojí plachostí. Stojánek by mě zachránil.

Takové jsou moje čerstvé pocity ze včerejšího Dyzajn Márketu. Na prosincový nejdu a co bude příští rok, ví jenom pan Osud. Pokud vím, čeká mě už jenom komorní Krajkářský trh (To nevíte, že krajky a digitální ilustrace patřík sobě, že ne? Hi hi) na gymplu v Jindřišské, 8. - 9. 11. a to je vše. Ovšem, nevylučuju, že ještě něco přijde. Holešovický Fashion Market jsem prošvihla, ale vzhledem k ceně, kterou požadujou za pronájem místa, bych do toho ani nešla. Tak uvidíme, co bude.

A dokumentační foto ze včerejšího rána (všimněte si, prosím, té proradné figuríny)...



 


8 komentářů:

  1. Markét,
    hlavně a předně jsi nejlepší. A nejlepší!!!

    Jo jo, já tam byla a pěkně se mi z toho všeho stáhly půlky. Máš můj neskonalý obdiv, já když jsem tam viděla všechny ty sebevědomé umělce a kopy jejich profi zboží navršených na pultech - byla ve mně duše malá. Ty jo, měla bych na tohle já vůbec koule?
    Navíc jsem jako tajný agent sledovala očima budoucí prodejkyně fígle a finesy, co se mi líbily: velké logo, jiná image stánku, více prodávajících pokupě, jenže - dokážu si nechat svou značku vytisknout na XXL-transparent a hrdě u něj stát?!?

    Čili madam,
    jste můj vzor! A skvělý příklad, že uspět na trhu chce odvahu. A nejupřímněji gratuluji ke každému prodanému tisku i k muži po boku. To fakt každý nemá!!!

    A ještě: jsi mnohem krásnější než na blogu, nesmělá vílo!

    PS: Paní po straně jsem si vůbec nevšimla ani pupku s dekorem, a to bych klidně mohla i být i cílová skupina ... :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Ach, Roso! Jsi anděl! Víc takových povzbuzujících slov a bude hrdě stát i toho banneru se svým jménem o velikosti 10x10 m :D
    Jo, je to maso, pro člověka, který tvoří s láskou a dává do toho vše, to není jen párty, kde se skvěle pobaví, ale především náraz na realitu :) Chce to víc svařáků a lekce asertivity :D Pro mě určitě.
    Ale zkus to a jdi do toho. Tvoje věci mají styl a není nic krásnějšího, než když něco prodáš, protože to najednou vidíš, že se to doopravdy líbí, že to bude ten člověk nosit a bude mu to dělat radost a to stojí nad všemi sebevědomými umělci :)
    Díky moc za milý koment!

    OdpovědětVymazat
  3. Marki, moc ti to sluší na fotce. Obrázky jsou krásné. V PRaze toho bylo opravdu hodně ten víkend, až se mi chtělo do Prahy vyrazit, což je tedy asi 5 hodin od nás. A chvilku mi trvalo než jsem našla tu figurínu, přestože byla vedle. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Olive, děkuju! :)
      Já se zas strašně dlouho chystám na sever Moravy a máš pravdu, je to strašně daleko! :)))
      Ale až budeš někdy v Praze, dej vědět! :)

      Vymazat
    2. Teda, já vlastně nevím, jestli jsi ze severní Moravy, ale ta vzdálenost mi přišla tak nějak adekvátní té mé představě :)

      Vymazat
  4. Sluší ti to a máš skvělou bundu:) Napsala jsi to skvěle, hipsteři z Najbrt studia mě fakt pobavili:)) A to co děláš, děláš precizně, s láskou a s originálními nápady a co umí tihle hipsteři? Akorát nasadit úzký džíny a otrávenej výraz.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bunda je stará už mnoho let, ale pořád slouží věrně. Je to trenčkot ve vojenském stylu z Asosu a tenkrát ho tam ještě předváděla Cara Delevingne :))). Ta mi prodala věcí! :) Na ní vypadalo všecko tak krásně. Ani se nedivim, že je teď asi o kilometr výš než všechny ty holky z Asosu. Byla výjimečná už tam.
      A s těma hipsterama jsi mě pobavila. Máš pravdu, natáhnou úzký džíny a všechno je pro ně down a nuda :)

      Vymazat
    2. Tyjo, to je zajímavý s tou Carou. No jo, něco na ní je.) Wild girl:)

      Vymazat