pátek 14. prosince 2012

Volcán Irazú

Ja myslim, ze sopka Irazu vubec neexistuje...
Dnesek byl tak trochu ztraceny cas, dalo by se rict. Po te, co jsme autobusem vystoupali do vysky 3 000 metru nad morem, abysme se podivali do chrtanu dalsiho krateru, tak nas obklopila husta mlha s jemnym destikem a videli jsme tak akorat sami sebe a cerny sopecny popel vsude okolo. Je fakt, ze v pruvodci bylo jasny varovani, ze se tohle muze stat a tak jsme to brali sportovne. Zbylou hodinu a pul do odjezdu autobusu jsme stravili v bistru na vrcholku sopky s kafem a bagetou v ruce.
Nejzajimavejsi na celem vyletu byla krasna cesta nahoru a pak zpatky dolu. Stridali jsme mista zahalena mlhou s destem a mista prozarena sluncem a vsude byly koberce kvetin, kterym se zjevne naramne dari v teple a vlhku. Cemu se ale naramne nedari v tomhle pocasi, je nas stary dobry Nikon, ktery je z toho trochu zmaten a odmita ve vlhku ostrit.
Krajina to ale byla vskutku nadherna, vzduch vonel cibuli, koriandrem a bazalkou, co se tu pestuji, na uhlednych loukach se popasaly kravy a kone, lidi pracovali... A vsude ta bujna zelen, vsechny ty kytky jsou tu tak veliky, ze se na to nemuzu vynadivat.
Odpoledne jsme se trochu prosli mestem, ale San Jose neni fakt vubec pekny mesto a priste bych se mu asi vyhla. Jde o uzitecny dopravni uzel a to je tak vsechno. Na veceri se chystame na poradny argentinsky steak, abychom meli kvalitni zaklad na zitrejsi cestu do Karibiku. A timto asi i konci muj snadny pristup k internetu, protoze dole u more mame na tri dny rezervovany bungalov a pak dalsi tri dny mame naplanovany v mega divocine v jednom narodnim parku, takze je dost mozny, ze se na chvili odmlcim. Ale ja vlastne ani nevim, jestli to vubec nekdo cte, takze je to mozna jedno. Docela jsem si zvykla na vecerni relaxaci s internetem a bavi me si takhle kazdy den sesumirovat na klavesnici.

P.S. Ke Karibiku odjizdim bez plavek (zatim jsem zadny nesehnala). No neni to punkerina?

Tady nekde mela byt sopka.


4 komentáře:

  1. Ok, funguje to, jsem technicky zdatna! Jenom pro poradek - anonymni jsem ja Kristina:-) Nevim, jak nastavit jmeno...Moc vas s Pedrem zdravime a chceme vas ujistit, ze vase dobrodruzstvi a postrehy opravdu nekdo cte. Kazdy den se tesim, co bude noveho - je to legrace takhle nekoho ´spehovat´. Mrzi me vase patalie se zavazadly, ale zase je to dobra historka. Jsem zvedava na tvou novou kostarickou garderobu:-)Tady mrzne az prasti a paleni frantisku kulminuje. Trochu vam zavidim...:-)besos de Praga

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj deti,sleduji vase cestovani a snad si to prectete,pokousim se to odeslav badbad

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem "Anonymní číslo 3" ;-) (Monika) Bobiku je to prostě jedním slovem všechno NÁDHERA a Tvé příspěvky jsou dokonalé :-) Souhlasím s anonymní Kristinkou-je to sranda vás špehovat :-) :-)

    OdpovědětVymazat