sobota 15. prosince 2012

Rio Banano

Jak vidite wifi rulez the world.

Rano mi M. vytahl z batuzku svaba a mohli jsme vyrazit. Uz to slysim:"Fuuuuj, svaba!". No jo, no, co se da delat? Napsat hotylku Dona Ines hanlivou recenzi na internet a zachovat chladnou hlavu. Je pravda, ze me to nepotesilo, na prvni pohled utulny hotel se pri blizsim prozkoumani ukazal zoufale vlhky a spinavy. Majitele zjevne zestarli spolu s nim a stejne jako se neda bojovat proti prirode (i kdyz postarsi madam Ines se hodne snazila a nanos barvicek prozrazoval, ze se s tim nehodla jen tak smirit), ponechali i budovu svemu osudu. Bylo zabavne, jak moc to maji ti starici na haku. I pres zakonem zakazany koureni ve verejnych prostorach (ano, nekecam) byly chodby a atrium nasycene kourem z cigaret a pan domaci nam spokojene bafal i u snidane.
Jinak se tu ale nekoureni striktne dodrzuje a to nas obzvlast tesi.
A tak jsme se po snidani vydali na Gran Terminal Caribe, koupili jizdenky do raje a ted frcime skrz hory po serpentynach dolu k mori. Vsude okolo se pne bujna zelen, obri lopuchy lemuji cestu, svistime to hlava nehlava a me pripada, ze se M. tise modli. Mozna se mi to jenom zda. Kdyz jsme prezili autobusove dobrodruzstvi v Tanzanii, prezijeme vsechno. Tady ten ridic aspon nejede v protismeru.
Prave jsme minuli kamion v prikopu.
Vzuch znatelne zvlhnul, sjeli jsme uz z hor, pribylo palem a bambusu (vzdycky jsem si myslela, ze bambus je domenou Asie), cestu obklopuji skromne vesnicky, pridaly se bananovniky a cukrova trtina. Dokonce i kravy se zmenily. Z ceskych na thajsky. Ty thajsky maj dlouhy spicaty usi, jsou hubenejsi a maj hrb. A nekoukaj tak blbe jako ty nase krasny cesky straceny, co se tu popasaji po horach.
Dorazili jsme do Limonu a cekal nas prestup na autobus do Cahuity, naseho stanoviste na dalsi 3 dny. Zahy jsme zjistili, ze nase dalsi nastupiste se nachazi na uplne jinem nadrazi a jestli si nekdo mysli, ze jsou tahle mista nekde na ulici oznacena, tak se ale strasne seredne myli. Dali jsme si okruh centrem Limonu, abysme prisli na to, ze nase nastupiste bylo za rohem.
A pak uz to frcelo vsechno dal, podel bananovych plantazi Chiquita, takze az si budete doma zdobit vanocni stul misou s ovocem, kde urcite nechybi banany, vzpomente si na nas. My je budeme jist dozrale od slunicka, coz nam normalne v Cechach nehrozi.
Cahuita je mala, trochu turisticka, s jednou hlavni ulici plnou baru a restauraci, kde nabizeji cerstve ryby a plody more a vychlazene pivo. Nase ubytko vlastni paradni beach boy a muzu vam garantovat, damy, ze tenhle ebenovy hrebecek je jak vystrizenej ze zurnalu. Mrkaje dlouhyma rasama, privital nas spore oden jen do plazovych kratasu a zesiroka se zubil perfektni belosti svych zubu. Nebyt stara skeble, asi by se mi podlomila kolena.
Mame utulnou chaticku s vlastni koupelnou a verandou s kresilkama a uplne se tesim na rano, az vylezu ven a rozespale budu mzourat do tropicke zahrady primo pred dverma.
Krom toho desne leje, ale to je tu normalni. M. ma v planu cist, ja si necham vyprat vsechny svoje tri veci a budeme relaxovat. Komu vadi dest, kdyz je teplota kolem tricitky? Nam ne a navic, je to dobry na plet.



1 komentář:

  1. Ahoj, zdravim vas a zavidim ti ty tri veci na prani,treba bude na tebe cekat kufr v Praze - ovsem ti bude houby platny,tesim se na dalsi foto badbad

    OdpovědětVymazat