úterý 20. listopadu 2012

Ze suché jehly monotypem, zamáčkla jsem slzu

Po té, co jsem si dnes parádním způsobem nenávratně zkazila matrici se suchou jehlou, jsem v zoufalství vzala kus hadříku vzniknuvšího rozstříháním starého trička od Roberta Rosenberga (ano, TOHO Roberta Rosenberga), protože se mi líbila struktura, kterou ta látka má a udělala jsem monotypový strom, který se mi ve výsledku docela líbí.

A proč jsem si zkazila matrici na suchou jehlu? Inu, na matrici s hlavou, kterou jsem dělala na grafickém kurzu, M. vadilo, že ta hlava nemá dodělaný ucho a mě zas vadilo, že "nevidí". Nebudu vůbec přemýšlet nad tím, jestli náhodou nepotřebujem oba psychologa, prostě jsem vzala nástroje a ucho dodělala a oči oživila. A to jsem neměla dělat. Obrázek dostal uplně jinou atmosféru, která se mě osobně vůbec nelíbí, navíc oživlé oči vypadají dost divně, tak jako mladistvě nebo co, což k té holé hlavě a vráskám moc nepasuje. Takže je to pryč, mám jenom jeden jediný výtisk s původní hlavou, takže to jednou bude pěkně drahý tisk a ten, kdo ho bude mít, bude největší milionář. Cha chá! (Zbývají necelé tři týdny do odjezdu do Kostariky. Začínám se chovat divně.)



Nová, horší verze.

Původní verze, mnohem lepší.

Žádné komentáře:

Okomentovat