čtvrtek 18. října 2012

Kostarika - příprava

Už se to blíží.
10.12. odlétáme na další měsíční putování s batohem na zádech. Tentokrát do Kostariky a to z mnoha, mě sympatických, důvodů. V Kostarice je například na kilometr čtvereční nejvíce živočišných druhů na světě; už na začátku padesátých let tehdejší kostarický prezident zrušil armádu (obzvláště sympatické); v Kostarice kladou obrovský důraz na ekologii a jsou si vědomi toho, že svojí jedinečnou přírodní rozmanitost můžou ochránit pouze šetrným přístupem; třídí odpad, chrání delfíny... Na divokou Střední Ameriku je tahle země velká rarita a proto se tam moc těšíme. Itinerář je vykreslený na mapě, ale vzhledem k tomu, že se obrázek po kliknutí nezobrazuje na původní velikost, nelze přečíst jednotlivá místa, kde bychom se měli zdržovat. Výchozím bodem bude městečko Alajuela v Centrálním údolí, které je jen pár kilometrů vzdálené od mezinárodního letiště. Odtud bychom po výletě na vulkán Poás měli pokračovat do Cartaga na další sopku, tentokrát Irazú a pak už je plán cesty nasměrovaný na Karibik do Národního parku Cauhita, kde bychom měli strávit pár dní na pláži lenošením nebo výletem do Národního parku. Údajně by tam měl být bílý písek na plážích a na to se moc těším. Po odpočinku nás čeká cesta do jedinečného Národního parku Tortuguero, kam se nelze dostat po silnici, neb tam žádné nejsou. Lodní dopravou bychom tedy měli dorazit až na místo, kde strávíme dva dny a to pozorováním vodních ptáků, krokodýlů a dalších zvířat podél kanálů parku. Po téhle výpravě pokračujeme daleko do hor přes San José, kde je naším cílem městečko Monteverde a výlet po vysutých lanových mostech v korunách stromů deštného pralesa. Pak bychom měli pokračovat do Nikaragui, kde chceme v Granadě strávit co nejklidněji vánoční svátky a pak se vracíme zpět do Kostariky, na pláž Brasilito na poloostrově Nicoya. Z Brasilita bychom rádi přejeli do plážového hipísáckého městečka Montezuma a nakonec se přesouváme trajektem na Centrální pacifické pobřeží a poledních pár dní chceme strávit v Národním parku Manuel Antonio na pobřeží Pacifiku. Po celém tom dobrodružství už nás čeká zase Alajuela a pak odlet domů.
Taková je idea a doufám, že všechno vyjde, stejně jako minulý rok v Thajsku, kde jsme přesně kopírovali naplánovaný itinerář až do doby, kdy jsme dorazili na jih a zase to obrátili neb nás ohrožovala záplava. To se ale nedá nic dělat, s tím se musí počítat.

4 komentáře:

  1. Jsi úžasná ! taková příprava,musí být radost vedle Tebe cestovat :-) Přejeme vám šťastnou cestu a těšíme se na horké novinky ;-) Monika a Jeníček

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, mate to docela pestry. Jsi psavec, obdivuji te. Bez bagaze to je asi husty, ale príroda a zazitky to urcite vynahradi. Tady je dost hnusne, zima na ustupu i se snehem.
    Fotit neni co. Mejte se dobre,
    tata

    OdpovědětVymazat
  3. jé, to vypadá skvěle. Kostarika je momentálně můj sen, chtěla bych se tam podívat. Tak se těším, až si pročtu tvoje zážitky :)

    OdpovědětVymazat
  4. Doufám, že se ti můj kostarický deník bude líbit a dodá ti kuráž na to svůj sen jednou uskutečnit. Protože sny se rozhodně mají plnit ;).

    OdpovědětVymazat