pátek 1. srpna 2014

Agitační taška pro Kačku

Zapomněla jsem na tenhle post jak na smrt. Rozhodně není aktuální (viz. můj vlněný svetr...).

Uvědomělá taška s výkřikem "Eat local".

Tahle byla pro Kačku, na její přání je všechno stříbrnou textilní barvou.
Plátno, jak jinak, lněné a domácí.

Široké dno, pevná ucha. Nákup bude jako v bavlnce. Teda pardon - jako ve lnu.


čtvrtek 31. července 2014

Vyšívané náramky

Jo, přiznávám se... výšivka mě tak okouzlila, že jsem svojí tvorbu obrátila doslova o 180°. 

Samotnou mě překvapilo, ale zároveň potěšilo, jak najednou začalo všechno dávat smysl. S výšivkou totiž přišlo zkoumání materiálů, na které se tahle bohulibá činnost dá aplikovat, našla jsem si cestu k přírodnímu plátnu, s tím ruku v ruce přišel šicí stroj a protože nade všechno ráda maluju a nehodlám se toho vzdát, připojil se k tomu ještě akvarel a vlastní látky.

Kruh se uzavřel výbavou na sítotisk.

A najednou tu píše blog skoro jiný člověk. Ale jenom zdánlivě. Hledat se a nalézt je dlouhý proces, jenže člověk se v jádru moc nemění. Myslím, že mě od začátku až do teď charakterizují jemné motivy. Ať už to byla digitální grafika nebo výšivka, dělám titěrnosti, barevné něžnosti, a ano - takový vílý věci. Jiná nebudu.

A tak vám chci jen ukázat svůj nový produkt.

Vyšívané náramky. Přišla jsem si na to sama, ale když jsem se začala pídit, kdo to případně ještě dělá, našla jsem moc pěkné na Etsy. Vůbec celý obchod Sidereal stojí za zhlédnutí. Je to moje krevní skupina.

Náramky jsou na lněném plátně, uvnitř vystužené silným vlizelínem, ručně vyšité, sešité na stroji a ručně entlované. Zapínání jsou různá. "Drsnější" kousky snesou cvočky, ty něžnější jsou na klasické bižu zapínání na háček nebo může být i zobáček.

Dělám i velikosti a barvy výšivky na přání. Nedělám samotnou výšivku na přání, to je něco, čeho bych se ráda vyvarovala. Jenom tak to bude "moje" tvorba.

Náramky jsou pracné a tomu odpovídá i cena. Snad případné zájemce nevyděsí. Troufám si tvrdit, že jinak je náramek, při šetrném zacházení, na celý život. Prát se dá ručně v mýdlové vodě.

Náramky najdete k prodeji tady a nebo mi prostě napište.

Tak co, líbí se vám?








úterý 29. července 2014

Baobab sítotiskem

Na jaře jsem si zaplatila sítotiskový workshop ve studiu Kredenc v pražských Vršovicích. Krom cenných zkušeností jsem si odnesla i jedno velké síto s dvěma motivy, které jsem pod dohledem Martina ze studia na worskhopu vyrobila.

Jedním z těch motivů byl baobab.

Takže, když už mám doma barvy a těrku a další věci potřebný pro tisk, mohla jsem si motiv z workshopu přenést na látky, trička, prostě všechno, co jsem doma našla. Což jsem taky udělala. Motivem babobabu jsem zneuctila tričko, tílko, bílou látku na utěrky od Mráze, lněné plátno. Připadala jsem si trochu jako bych tiskla na lavičky nápis "Zahrádkáři Kersku".

Víte ale, co bylo absolutně nejlepší? Že jsem třeba v případě těch látek a plátna měla nejdřív našít hotové věci (utěrky, polštáře, cokoliv) a pak teprve tisknout. Protože následné stříhání a vyměřování podle už natištěných motivů bylo hotový peklo.

Sítotisk, co se tisku týče, neni taková brnkačka, jak by se asi mohlo zdát. Rozhodně se nevyplatí celou alchymistickou dílnu rozložit kvůli jednomu jedinému tisku. Tím tak trochu odpovídám i na poptávku, která se po facebookové baobabí smršti snesla do zpráv. Další tisknutí bych viděla třeba za měsíc, až nashromáždím víc objednávek. Tím pádem, pokud byste s baobabem něco chtěli (tričko, povlak, utěrku, tašku), napište mi to včas.

Tím, že jsem tiskla dřív, než šila, jsem plánované utěrky měla každou v jiné velikosti a někdy mi tisk ještě trochu dělal problémy (přeci jenom je sítotisk výsostná grafická technika, která vyžaduje hodiny tréninku), takže jsem o víkendu poctila celou teplickou větev novými utěrkami. Radosti bylo jako na Starém Bělidle...

Modrý i červený baobabí povlak je k mání na Fleru.





Utěrky pro Teplice, na které jsem zapomněla našít poutka. Snad mi odpustí...



pondělí 28. července 2014

Baličák

Balicí papíry jsem strašně chtěla dělat, ale u nás to asi nikdo v malonákladu neprodukuje. A když jsem v tiskárně poptala cenu, tak jsem šla do vrtule. To bych musela mít papírnictví, aby se to vyplatilo.

Tak jsem si to alespoň chtěla zkusit, jenom maličko... malilinkato... nedalo mi to spát. Vyzkoušela jsem to na Spoonflower.com a ještě se uplně náhodou trefila na období, kdy měli poštovné zdarma.

Spoonflower je americká služba, sídlící v Severní Karolíně. Víme, jak to s poštovným, clem z USA a vůbec obecně je, takže nějaká pravidelná dodávka nehrozí.

Ale rozhodně musím poreferovat, že papír je pevný, nehrozí hned protržení, jak to v poslední době u potištěných balících papírů často bývá a můžu vám ho vřele doporučit. Na Spoonflower mají i spoustu dalších nádherných vzorů.




sobota 26. července 2014

Music Inspiration #35 - Ohm Square

Výborná česká formace, jejíž tvrdé jádro tvoří sympatická Američanka Charlotte Fairman a legenda české elektroniky Jan Čechtický.

Čerstvě je na hudebním trhu jejich nové album A Curious Place Between Souls And Atoms.

Chtěla jsem o Ohm Square něco napsat, ale všechno to bylo takový klišé, že jsem to zase smazala. Oni jsou prostě výborní, ve svém oboru naprosté špičky. Doufám, že jim to vydrží.


Zdroj mix.cz


Resist Dance EP (2013), skladba Humanic.




Love Classics (2005), Who Needs Love.



pátek 25. července 2014

Geometrie s citrónem

Tahle geometrická látka mě u Mráze hned vzala za srdce. A došlo na obligátní oboustrannou tašku len/bavlna.

Když se to k tašce hodí, ráda přidávám i drobný doplněk. Tady to vyhrál velký dřevěný korálek, který mi připomíná citron.

Taška je celkem malá a k mání tady. Připadá mi sympatická.

Ony by se daly ty tašky různě tunit kapsama a já nevím, čím ještě, ale to dělat nechci. Baví mě ta jednoduchost. Taška a hotovo. Postranní a vnitřní kapsy jsou na kabelkách, tohle je prostě taška. Simple. Tečka.





Hezký víkend! Já jedu do Teplic ke svojí über šikovný kadeřnici obarvit svoje vlasy na růžovo. Nekecám.

středa 23. července 2014

Plavkyně

Když kývnete na ušití tašky někomu, kdo sám šije tašky (a na rozdíl od vás poměrně dlouho), víte, že se můžete dostat do pěknýho průseru... Ruce se vám klepou od prvního nastřižení látky až do chvíle, kdy se urputně snažíte celé dílo vyžehlit (a případně zažehlit chyby). Protože je vám jasný, že ONA to uvidí. Každou chybku.

Je to jako zkouška z dospělosti a jestli jste prošli, ví jenom paniučelka.

Zadání znělo na ryze Myynovskou lněnou tašku se lněnou podšívkou a s vyšitou plavkyní. Znakařkou.

Ryze Myynovské tašky jsou velké (pokud si objednavatelka neřekne o přesný rozměr) a prostorné. Přesně jako je tahle.




Plavkyně má květinovou koupací čapku, blažený výraz...

... a namalované nehty.










úterý 22. července 2014

Zahrada na niti

Tohle květinářství mě tak okouzlilo, že vám ho prostě musím představit.

Je to květinářství s poetickým jménem Zahrada na niti, nachází se v centru Prahy v ulici Školská, číslo popisné 7 a provozuje ho sympatická Lenka Hrubá. Ta se specializuje především na japonské kokedamy, "levitující rostliny". Více info najdete přímo na stránkách Zahrady na niti.

Já jsem si zatím koupila mrňavou zahrádku sukulentů a chystám se nějak doma "vykouzlit" háky, na které zavěsím kokedamu a nebo skleněnou baňku osazenou květinou.

Ceny jsou víc než příjemné a jestli si myslíte, že kokedamy kapou na podlahu, tak ne-e. Já si to totiž taky myslela, vznesla jsem v Zahradě dotaz a Lenka mi názorně ukázala, že fakt nic nekape.

Návštěvu více než vřele doporučuju. Moc příjemné místo.











Lenka přímo v obchodě kokedamy i váže, takže když budete mít štěstí, můžete juknout do procesu.




pondělí 21. července 2014

Zářivá nanuková

Jedné mojí pravidelné návštěvnici blogu (zdravím, Jano!) se líbil letní obrázek s nanuky. Momentálně se nacházím ve stavu textilním a tak požádala o menší tašku, na kterou bych po ušití nakreslila dva ovocné nanuky jako ty z obrázku (zrovna k dostání i ve formě pohlednice v pražském obchodě Kuráž).





Trochu jsem se bála. Přeci jenom textilní barva nemá vlastnosti akvarelu a co já s tím, žeano... Ale co už. Nakoupila jsem správný barvy a šla do toho.

Výsledek je letní, velmi zářivý a veselý. No ne?







sobota 19. července 2014

Music Inspiration #34 - Suzzane Vega

Při příležitosti jejího pražského koncertu vám chci připomenout existenci téhle šarmantní dámy se sametovým hlasem.

Suzzane Vega už mě dojímá dobrých dvacet let a ještě dlouho bude. Texty písní, které píše, dávají smysl (což se normálně zas tak často nestává) a jsou ze života. 11. července jí bylo 55 let.


Zdroj Innocentwords.com

Moje nejoblíbenější album je 99.9 F° (1992), kde není (nebuďte překvapení) skladba Luka, ale spousta jiných, podle mého názoru, lepších věcí.

Vybrala jsem In Liverpool ...




... a Blood Sings.



Tak bájo víkend přeju a hlavně se mi v tom vedru nevypařte. Pro koho já bych pak psala...?