pátek 31. října 2014

Planetky

Polštář, jehož dekor mi připomíná vesmír a planetky v prostoru. Co vám?

Tohle plátno je fakt zvláštní, je to směs konopí a lnu, a jak můžete vidět na detailu, to konopí tam fyzicky ještě existuje, což vypadá příjemně rustikálně. Celá struktura je hrubá, ale vlastně i měkká. Sympatické.

Nejdřív jsem ten povlak prohlásila za hotový s jednou planetkou, ale nějak se mi to nezdálo, tak jsem dovyšila další dvě. Teď je to OK. S hvězdičkama okolo.

Velikost pade na pade.




A jak můžete vidět, popletla jsem to při šití a vrchní část přišila pod spodní, i když to mělo být naopak. Ale to je holt ta člověčina, ta přidaná hodnota, žeano. Za odměnu vyšitá bájmína.






Tak vám přeju bájomíno víkend. A nebo bájo víkend. Jak kdo chce.
A zítra bude můj nový hudební objev. Se těšte!

čtvrtek 30. října 2014

Sítotisk srny

Na myyním Facebooku už je docela profláklá, ale nemůžu ji na blogu nechat bez povšimnutí, žeano.

Když srna čerstvě vznikla, byl o ní post tady. A pak jsem ji nechala udělat na síto a už ji mám v dílně a činí mi opravdu mimořádné potěšení ji tisknout, protože vypadá výborně nejen na tričku, ale i polštáři a tašce, tedy na celém mém repertoáru. Holky na fb, co se dožadovaly zlaté verze mi vnukly nápad, stříbrná i zlatá sítotisková barva je už objednaná, tak jsem zvědavá na výsledek.

A hlavně bych ji dost ráda viděla i na plakátu, ale na sítotisk papírový si ještě musím počkat, nemám na to zatím ty správný barvy.

Tahle letěla k Olívce...

...a tahle už bydlí u Míši. Stejný region, hi hi.

Taška s polštářem zatím sedí ve výloze a vyhlížejí majitele.




Samozřejmě, je možný i jiný, než černý potisk. Já osobně se moc těším na modrou nebo růžovou verzi.

Tak hezký den!

úterý 28. října 2014

Josef Váchal: Magie hledání

Právě probíhající výstava v Domě U Kamenného zvonu. Až do 4. 1. 2015.

Tvorba Josefa Váchala (1884-1969) se mi v plné své barevnosti odhalila v druhém ročníku na střední. A to díky klukovi. Jak jinak. Moje velká platonická láska, se kterou jsem si psala umělecká psaníčka plná malůvek a divnejch jinotajů, odešla studovat restaurátořinu do Litomyšle. A stalo se, že jsem od NĚJ dostala pohlednici s obrázkem interiéru Portmanova domu, který na zakázku vymaloval právě Váchal. A tam ON psal, že Váchal je nej. Takže najednou byl nej i pro mne. Z čista jasna. Známe to.
(Pan Portman byl sběratel umění, který žil v Litomyšli. Z domu je teď Váchalovo muzeum.)

Časem jsem zjistila, že se mi jeho tvorba fakt líbí, i když se láska ztratila v propadlišti dějin. Váchalovy dřevořezy, tolik barevné a přitom svými tématy tak temné, mne uváděly a stále uvádí v úžas.

A v neděli jsem konečně viděla sbírku Váchalovy tvorby na výstavě v Domě U Kamenného zvonu. Vřele doporučuju. Avšak - velmi nedoporučuju výstavu navštívit s dětmi. Tedy s těmi, které už vnímají tvary a obrázky. Mohlo by je to dost vyděsit. A to myslím uplně vážně.

Váchal byl totiž hodně divnej týpek.



Nádherně barevná perokresba Intuice.

Detail dřevořezu Motýl a kukla.

Strom bleskem zasažený. Brala bych ho domů. Líbí se mi moc.

Prolog - Mystik Strom

Na pozadí probíhá poměrně brutální, asi minutové video, s pokusem na mrtvé žábě. Jakože hnusným pokusem.

Svět Amoeby


Pokušení


A teď pozor! Dost by mne zajímala reakce matek. Následují tři Váchalovy DĚTSKÉ kresby, které kreslil v šesti a jedenácti letech. Jmenují se (ano, už tak malej je i pojmenoval) Mrtvá v rakvi, Hroby a Z kostela na hřbitov.
Jde o poměrně poeticky roztomilé dětské kresbičky, ze kterých bych se, jako jeho matka, šla rovnou pověsit na nejbližší větev. Ovšem, jako matka - umělkyně, bych se minimálně aspoň zamyslela. Dost hluboce. A jak to vnímáte vy, matky již kreslících dětí?






Modlitba

Říkala jsem si, jak roztomilý je to obrázek! Ta holčička! Ten klobouček! A pak koukám - ta rakev! Nádhera!

Dokonalá kresba lebky v něžných baby barvách. Ale líbí se mi! Moc. Poctu králům! se jmenuje.

Další dřevořez, který bych ráda domů - Fantazie.

Celá výstava je pojata jako velký okultistický večírek s pentagramy a dalšími symboly na zdech. 

Tak co? Nalákala jsem vás?

pondělí 27. října 2014

Jeden z posledních razítkových workshopů

Po delší době se tu vracím k proběhnuvšímu razítkovému workshopu. Konal se v sobotu odpoledne v Ateliéru Veverkova 10 v počtu čtyř milých lidí a mé maličkosti.

Mám štěstí, že na workshopy chodí báječné holky. Líbí se mi jejich nadšení pro tu drobnou pidi prácičku a taky to, jak u toho umí báječně relaxovat. Někdo skoro nepromluví, někdy vypráví pořád něco. A krásně se to doplňuje.

Tenhle sobotní říjnový kurz byl jeden z posledních. V tuhle chvíli nemám v plánu dělat razítkový kurz i příští rok, ale dost možná, že vymyslím něco jiného. Ale pokud je mi známo, už se rodí pokračovatelé razítkových workshopů, kteří převezmou štafetu. Bylo mi ctí být jednou z prvních, ne-li první u nás, kdo tenhle kurz se školníma gumama začal, byť to bylo vlastně naprosto spontánní a neplánované.

Sobotu jsme si užily a tak posílám do nekonečných internetových vod pár foto příspěvků.

A další kurz v listopadu. Pokud seženu ty správně velké Milany.

Vždycky doplním na stůl nějakou tu literaturu pro inspiraci...

... a začala jsem si ujíždět na tužkách. Čím hezčí, tím lepší. Někdy dost prdlé.







Tohle mám nejradši. Když vidím to soustředění a relax, je mi báječně.

Tisklo se i na balící papír. 




Samé něžnosti!

sobota 25. října 2014

Music Inspiration #48 - Massive Attack

Totok jsou mistři trip hopové deprese a krásných melodií. Dali se dohromady v roce 1988 v britském Bristolu a hrají dodnes.

Zdroj ace.bootlegs.free.fr


V roce 1991 jsem je zaznamenala s brilantním songem Unfinished Sympathy, který jel na MTV stále dokola. A tu skladbu mám ráda pořád, je nestárnoucí.

Je dost těžký vybrat jenom dvě věci. Diskografii mají obsáhlou a je to jedna perla vedle druhý. Však za to taky nasbírali hodně prestižních cen. Osobně mám nejradši album Mezzanine.



Angel, Mezzanine (1998)






Black Milk, Mezzanine (1998)


pátek 24. října 2014

Kvalitní tepláky

Když už byla onehdá ve svém pavlačovém postu upřímná teta Rosa, přeberu štafetu a jdu s kůží na trh pro změnu zase já. Ať si ten pátek pěkně osvěžíme, žeano.

Tak já teda na sebe prásknu, že jsem včera vyrazila do ateliéru v teplákách, což obnáší jednu jízdu tramvají nebo metrem, takže žádný, jakože zahnu za roh a jsem tam. To vůbec!

Předevčírem mi totiž expres přijely kurýrem apartní tepláčky ze Slovenska a když jsem si je nandala, už jsem je nechtěla sundat. Skoro jsem v nich i spala... A ráno jsem do nich vlezla zase. A pak, když už mělo dojít na odchod z domova, furt jsem si je nějak nemohla sundat, tak jsem na sebe hodila svetr a pak ještě jeden a že jako jdu. Načež M. zavyl jako raněné zvíře: "Ty jdeš do práce v teplákách! Vzal jsem si za ženu Jendu!" (Jenda je náš supr kamarád, který pořád a všude chodí v teplácích.)

Nic jsem nedbala na nářek svého eMa, taková já jsem!

A pak jsem se pokoutně fotila v dílně, abych dokázala, že fakt nekecám.

A co vy? Radši legíny nebo tepláky? Nebo tyhle věci ale vůůůůůbec za žádnou cenu na sebe nevezmete?











čtvrtek 23. října 2014

Podzimní taška na jih

Tahle taška poletí do Barcelony.

Má skoro půl metru na půl metru. Je pro vysokou a velmi elegantní Španělku.



Ač je výběr barev ryze podzimní, taška je na pláž.




Vím, že na pláž se tahá ledasco. Takže jsou ucha řádně přišitá a to hned několikrát. Protože deka, kniha, svačina, plavky, mobil, tablet...




Podšívka retro. Nadčasová.




A podpis. Že už bych konečně začala dávat pravidelně svým výrobkům svůj autentický otisk? Zatím jsem to dělala jenom, když se mi chtělo. Jsem špatný byzbysmen a ještě špatnější byznysmenka.




A že je taška velká, můžete vidět na mé, ne uplně malé, osobě. Přes metr sedmdesát živé váhy. Celá já.


úterý 21. října 2014

Diáře na rok 2015 s ilustrací

Co plánujete na příští rok? Dovolené, rekonstrukce, děti, školy, nákupy domů a bytů...? Ať už je to cokoliv, měli byste si to zapsat. Nejlíp do diáře.

Já už jsem o tom tady minulý týden velmi povrchně psala a tak bych o tom chtěla teď napsat víc, protože to mělo příběh, pointu i zakončení, bylo to dlouhé a na velkou dálku.

Diáře na rok 2015, respektive jejich realizace, je pod taktovkou Anýzovky, která žije ve francouzské Provence (to bych taky brala, mezi námi děvčaty...) a která se rozhodla to risknout a oslovit mne s nabídkou spolupráce. Vzhledem k tomu, kde žije, chtěla obrázky s hřejivou tématikou hornatého francouzského jihu a já ráda kývla. Bo kytičky, stromečky a kdejaká větev, to je moje gusto.





Je to tak. Větev je pro mne uplná extáze!


To se stalo někdy na začátku léta. Plácly jsme si emailem a šly jsme si každá po svý práci. Na začátku září jsme se pak viděly v Praze osobně a doladily detaily. Se teda přiznám, že jsem v tom měla až do poslední chvíle dost hokej, Anýzovky nápady jsem krapet nestíhala, chrlila na mne všechny možnosti, co kde jak bude, co všechno si kupující bude moci vybrat, jak to bude vypadat, barvy gumiček, spirálek... Snažila jsem se alespoň dodržet téma Provence a u zbytku jsem si řekla, že se nechám překvapit.


Nabídka gumiček k diáři neni žádný med pro člověka s problémem rozhodnout se. Takový výběr!

I ty spirály jsou v několika variantách! Wow!

No a v půlce října jsem ji poslala emailem všechny domluvené ilustrace (které jsme ještě mezi tím během září korigovaly na dálku) a čekala na Anýzovky coming out. A těšila se.

Pro ilustraci, jaký typ diářů Anýzovka nabízí. Tyhle jsou s japonským papírem na obálce, který má letos Anýzovka taky v nabídce.


Pokud jste dočetli až sem, můžete si teď kliknout na link, abyste se přesvědčili, že nekecám a že máte fakt spoustu možností, jak svůj diář vyladit. Od výběru ústředního motivu na obálku, až po barvu spojovací spirály nebo gumičky, která udrží diář bezpečně zavřený.

A protože je Anýzovka rozená obchodnice, čekají vás dárky navíc. U koupi dvou diářů dostanete vyladěný zápisník a když se plácnete přes kapsu a objednáte tři, dostanete k zápisníku i tašku s origo ručním sítotiskem. Samo, že ode mne. A při koupi diáře a zápisníku dostenete 30 % slevu.

Jaké ilustrace od Myyny si teda můžete vybrat?

Fíky!


Olivy!




Levandule!


Sólo fík!



Olivovník!



Takže těchhle pět akvarelů můžete dle libosti kombinovat na diáře a zápisníky.

Zápisníky vypadaj takhle a na výběr je buď s linkama nebo bez.




A teď, jak objednávat? Buď přes formulář u Anýzovky, který vás provede všemi možnostmi, nebo přes Anýzovky shop na Fleru A NEBO ti, kteří chtějí diář s ilustrací ode mne, zachráním od rozhodování (chápu, že ne všichni mají čas a náladu to řešit) a když mi napíšete mejlem, jakou ilustraci byste chtěli mít na diáři nebo zápisníku, tak zbytek pořeším za vás. Oproti platbě předem, samozřejmě. Protože diáře jsou na míru, všechny objednávky se uzavírají 14. 11. a pak už to frčí do tiskárny. Poštovné 40 Kč nebo osobní odběr v Ateliéru Veverkova 10.

Diář s originální ilustrací ode mne stojí 489 Kč. Platí pro něj, samozřejmě, všechny dárky a výhody. Objednané dva diáře = jeden zápisník zdarma navíc, objednané tři diáře = zápisník + taška se sítotiskem zdarma k nákupu, objednané kombo diář + zápisník = 30 % sleva.

Diáře jsou velikosti A5, zápisník je A6. Cena za zápisník s akvarelem ode mne je 167 Kč.

Takže, kdo chce zachránit ve snaze vybrat si diář s motivem ode mne, nechť píše na jinochova@gmail.com. Bude mi potěšením to za vás vyřešit! Díky a hezký den!